Někteří historici tvrdí, že se společenské jevy střídají ve vlnách, zhruba 50 let trvajících. Že to vyplývá z toho jak jednotlivé generace hledají nový, lepší a modernější životní styl. Lze to prý doložit například dobou kolektivizace v komunistických zemích, cykly rozvoje a industrializace evropské společnosti a také rozvoje obchodu. Nicméně pouhých 20 let stačilo, aby se spotřebitelé v naší zemi nasytili uniformní nabídkou nejrůznějších super, hyper...-marketů. Rychle nalezli výhody i úskalí velkoprodeje. Venkov má jedinečnou šanci v tom, že se zákazníkovi zastesklo po čerstvých a originálních potravinách a po přímém kontaktu s pěstitelem či chovatelem.

Prodej potravin a řemeslných výrobků v tržnicích začal spolu se vznikem měst, tedy když se společnost rozdělila podle způsobu obživy.

Farmářské, řemeslné a zahradnické trhy znovu našly ve větší míře cestu do měst loni, dostaly kultivovanou podobu a jsou vesměs přijímány s nadšením. Také naše farma zde rychle získala stálé odběratele. Celý předchozí den trvá sklizeň a příprava, ráno za svítání křehké choulostivé bylinky, aby mohly být dobře vychlazeny a vydržely druhý den co nejdéle svěží. A k tomu co nejširší sortiment všeho, co dorostlo. Letos začneme, jakmile to počasí dovolí a bude co sklízet - první bylinky ve svazečcích i v květináčích a sazenice trvalek v kontejnerech

Tržnice s dlouholetou tradicí - přesto, nebo právě proto,že je zde nás jen několik trhovců, má svou milou atmosféru, kde téměř každý zná každého a lze zde nakoupit ovoce, zeleninu,med, květiny, bylinky, sazenice, ovocné stromky. Nové vedení Městského úřadu chystá podporu a rozšíření .

JAK JE VIDĚT NA DOBOVÉ FOTOGRAFII , TÁBORSKÉ HOSPODYŇKY SI ODJAKŽIVA POTRPĚLY NA ČERSTVÉ ZBOŽÍ A PRO PÁNY TO BYLA PŘÍLEŽITOST K SETKÁVÁNÍ - ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ V ROCE 1923:

SNÍMEK ZE STEJNÉHO MÍSTA Z LISTOPADU 2010 VYPADÁ OPUŠTĚNĚ, JAKO BY V TÁBOŘE ŽIVÁČKA NEBYLO. JE ALE TÉMĚŘ VYPRODÁNO, MLHA A PSÍ ZIMA ZROVNA MAMINKY S DĚTMI VEN NELÁKALA. NA JAŘE FOTOGRAFII VYMĚNÍME ZA LEPŠÍ.

Vyhlášená tržnice v centru Českých Budějovic, s velikou návštěvností prodávajících i kupujících. Spousta zeleniny, řezaných květin, lesních plodů, sazenic. Tržnice je v provozu také každý čtvrtek ve stejnou dobu, tento termín ale nemůžeme využít, nestačili bychom připravit zboží.

V odpočinkové zóně Komora, tedy poblíž stejnojmenného rybníka a Sídliště nad Lužnicí vznikla nová tradice - farmářské trhy . Tým Lenky Želivské během letošního roku odvedl obrovský kus práce. Musel se potýkat s nedostatkem poctivých prodejců, s vrtochy počasí i s konkurencí. Nedávno zde byla postavena budova poskytující potřebné zázemí, je k dispozici parkoviště a dostatek prostoru pro stánky i návštěvníky. Nyní už lze s jistotou říci, že se z atrakce stala přirozená součást místního dění. Přibývá i pěstitelů a chovatelů, kteří objevili výhody přímého prodeje. A hlavně stálých zákazníků!! Trh má poporu nového vedení města, je to příležitost ke zpestření života odosobněného sídilště. Zdá se, že z letošních měsíčních intervalů se stanou čtrnáctidenní, tedy že dvakrát do měsíce přijedeme se svým zeleným stánkem nabízet voňavé bylinky, biozeleninu, květiny i další zboží. Je to výzva ale i spousta práce a starostí - aby bylo všeho dost, bylo to čestvé a kvalitní. Držte nám palce, děkujeme!

Obrázky: Fotografický atelier Šechtl a Voseček Tábor

archiv Farmy Mlýnec

Díky nezodpovědnému užívání tohoto slova je pro spoustu lidí dávno prázdným pojmem. A taky není divu, téměř nic nás nenutí zříci se části svého pohodlí ve prospěch něčeho, co tak těžko ze své pozice ovlivníme. Ano, umíme už třídit odpad, užíváme šetrnější prostředky na praní a uklízení. S jakým pocitem se vracíme z denních nákupů, když jsme z města nebo z občasného pobíhání po úřadech, když jsme ze samoty, jako členové mojí rodiny?

První je ovzduší, v jakém žje většina městských lidí, pro moje nezvyklé plíce někdy téměř nedýchatelné.

S novým tisíciletím se naší společnosti otevřely zdánlivě nekonečné možnosti rozvoje a prosperity. Na čas lidé zapomněli, odkud vyšli. Vše, co nebylo v komunistických dobách dostupné, bylo najednou nadosah, nastal hon za ziskem, za krásnými věcmi. Bylo najednou nutné levně vyrábět a když to nešlo, co nejlevněji nakoupit a dovézt a potom jen a jen vydělávat.

Od nepaměti všechny změny ve společnosti nejdříve pocítili ti, kteří jsou spjati s půdou, sedláci a zahradníci. Každá společenská změna stojí peníze, změny ve společnosti jsou snáz přijímány, když se obecný lid může dobře najíst. I v nedávné minulosti se tak stalo. Přes četné chyby, poplatné komunistickému režimu, ale vyspělé produkční zemědělství bylo obětováno nové hospodářské situaci. Z objektů tehdejších velkovýrobních celků, které stačilo upravit, jsou sklady, dílny nebo ruiny. Na zelené louce se nyní staví objekty nové. Tisíce hektarů nejlepších polí zmizelo, protože bylo nutno stavět obrovské sklady, často pro zboží, které se mohlo daleko levněji a účelněji , chápáno z dlouhodobého hlediska na těchto polích vypěstovat a odchovat. Budoucí generace námi budou opovrhovat, jak hloupě jsme promarnili nerostná bohatství zbytečným převážením zboží napříč kontinenty, místo abychom je vyrobili na místě spotřeby. Zemědělství bylo záměrně degradováno, aby bylo možno levně nakupovat jeho produkty a draho prodávat.

A tak se dusíme, strádáme a nadáváme.

Zmítáme se v této době bezradností, společnost přišla o své veliké ideály, úpadek hospodářství prolezlého rakovinou korupce a mafiánských praktik zahnal slušné lidi zpět do jejich mikrosvětů.

Víte, kdo nám zůstal? Ten sedlák a zahradník. Pravda, oba občas smrdí hnojem. Málokdo ale pochybuje o tom, že růže, brambora a okurka jsou ušlechtilé rostliny. Všechny naše růže, okurky a brambory byly naším kompostovaným hnojem vždy nadšeny - tak to nemůže být nic špatného.

Až pojedete ze svých měst, všimněte si sídel sedláků a zahradníků, kteří nám zbyli. Celé dějiny národa jsou spjaty s půdou jako živitelkou. Až opadá nános civilizační špíny, zase všichni objevíme její pravou cenu .

Naše farma je vzdálena 25 km od Tábora, sjezd z dálnice na exitu Chotoviny

a 85km od Prahy, možno odbočit v Mezně a pokračovat do Střezimíře

Ve vesnici Sychrov vyznačuje tabule s logem odbočku k farmě

EWE CZ s.r.o.

Smrkov 10

391 33 Jistebnice

tel. 606 264 732

e-mail: mlynec@volny.cz

Co je přírodní zahrada?

Před sto lety byly všude jen biofarmy a přírodní zahrady u každé chalupy. Vesnická hospodyně neměla čas hrát si jen s kytičkami. Potřebovala zahrádku, aby měla na dosah trochu zeleniny, bylinek, několik ovocných stromů, keřů a malý kvetoucí voňavý koutek pro potěšení. Pokud nebyla příliš udřená, smysl pro krásu a harmonii jí nechyběl a pojem venkovské zahrádky v nás dodnes budí představu něčeho kouzelného.

Pracně se v naší době dobíráme prastarých moudrostí a dovedností. Tak často docházíme k poznání, jak ošidné je spoléhat se na nabídky zaručeně nejzdravějších produktů novodobého zemědělství, zahradnictví... Donedávna zavrhované potraviny jsou nyní prezentovány jako zdraví prospěšné. Toho zdravého rozumu je nám často potřeba nejvíce. Přes hory ovoce a zeleniny v supermarketech přibývá lidí, kteří dávají přednost vlastnoručně vypěstovaným plodinám, byť hůře vypadajícím. Investují tak nejen spoustu dřiny, ale i lásky k rodině, které chtějí dát to nejlepší. K přírodě, již nechtějí zatěžovat nesmyslnými dovozy potravin, které lze vyrobit na místě spotřeby. K živým tvorům a tvorečkům, vyháněným bezohlednou civilizací z krajiny, která jim byla donedávna domovem.

Aby mohla být zahrada uznána zahradou přírodní, musí v současné době splňovat pravidla:

Naše farma by nedostala biocertifikát, kdyby tyto podmínky nesplňovala, naopak, pravidla jsou mnohem přísnější, např. co se týče osiv, sadby, původu a množství statkových hnojiv..........

Trochu složitější je to s přírodními prvky, které musí taková zahrada mít alespoň z poloviny, vždyť biozahradník potřebuje také výnosy a tržby, aby se uživil. Avšak díky širokému sortimentu pěstovaných rostlin vypadá ta naše zahrada jako květovaný šátek.

Svahy údolí Mlýnce jsou plné teras z malými loučkami, kromě údolní nivy to vždy ale byla orná půda poskytující za úmornou dřinu skrovnou úrodu. Část padla za oběť zcelování pozemků, však je to znát, ornice utekla do údolí a na loukách je víc kamení než půdy. Políčko se zahradou je vyjímečné. Taras nad ním je porostlý keři i mohutnými duby, buky, planými třešněmi a dá se nazvat ptačím rájem s ,,kosími bratry" ale i s bílými a žlutými konipasy. Je jim moc dobře v sousedství zimoviště našich krav, stejně jako žlutozeleným zvonkům. Ti zbožňují hlavně výdrolky sena s travními semeny. Hejna čížků během zimy pečlivě prohlédnou olšiny a březiny v okolí, sezobou všechna semínka, co na nich zůstala. Křepelka začne shledávat ,,pět peněz" pozdě na jaře, brzy také odlétá, ukrývá se mezi keři černého bezu, spolu se střevlíky udrží na uzdě mandelinky v bramborách a housenky v zelenině.

Políčko s biozahradou bylo rozděleno na dvě části a tu menší jsme zatravnili, půda je zde dosti těžká a terén nerovný. Loučka má asi 20 arů, dalších 10 je těsně pod tarasem. Upřímně řečeno, zatím nebyl čas dosívat sem luční květiny, semena jetelů, pryskyřníku, kopretin a kohoutku jsme asi přinesli z pestřejších luk na botách, maličko ale přece jen kvetou. V sousedství zimoviště je tráva vysoká, hustá, máme dosti práce s úporným koňským šťovíkem, z pozemku s vysokou zásobou dusíku se mu nechce, stejně jako pampeliškám. Malí ,,parašutisté" míří každé jaro neomylně do víceletých matečnic bylin a trvalek bez ohledu na směr větru. Jedinou záchranou je stihnout včas prokopat mezery mezi rostlinami a zničit malé semenáčky. Celý záhon pak jednou za čas přesázet a vybrat kořeny vytrvalých plevelů. Přírodní zahradník však musí umět ve všem špatném najít to hezké, stejně mu nic jiného nezbývá.Spodní část louky sousedící s vlhkomilnými porosty kolem potoka poskytuje i v nejparnějším létě příjemný stín šetrný k mladým rostlinkám bylin a trvalek v jednoduché množárně. Dobře se tu cítí i lidé, máme tu veliký stůl na hrnkování sazenic a docela malý s několika špalky k sezení a odpočinku, kůlnu na nářadí a přípravu zboží k prodeji. Snad se nám časem podaří vybudovat dřevěnou pergolu krytou došky nebo šidelem pro úkryt před deštěm, když je třeba něco zpracovávat i pro návštěvy, aby se nám v tom vlahém koutku hezky sedělo a povídalo. Necháváme zde růst lísky, trnky a několik osik s podrostem kopytníků, sasanek a plicníků, dobře se tu daří mařince vonné a matečnému porostu česneku medvědího.

jezírko a okolí - vlhké a suché stanoviště téměř pohromadě

Na počátku byla šílená socialistická snaha o násilné zúrodnění všeho, co jen pole připomínalo. Meliorační mánie let sedmdesátých neminula ani údolí Mlýnce, díky tehdejší nekvalitní stavbě odvodňovacích řadů však máme jezírko a zimní bezporuchové napájení pro zvířata. Pro ně jsme vyhloubili studnu, našli zborcenou meliorační trubku a k pastvině vykopali v nezámrzné hloubce rýhu pro vodovodní hadici. Na jejím konci je plastový barel, do kterého na principu spojených nádob teče voda ze studny a nezamrzá ani v nejsilnějších mrazech. Hadice přepadu přebytečné vody vede další rýhou do blízkého rybníčku. Nutno zde podotknout, že tuto práci jsme konali v roce 1999 na podzim a ručně, protože jsme neměli vůbec žádné peníze.

S jezírkem to bylo složitější. Pod rozbahněnou plochou se neskrývala jen další rozbitá trubka ale i původní meliorační stoka složená z kamení, dávno zanesená proplavenou ornicí. Když jsme vše pospojovali dohromady, ošklivé jámě v zemi jsme dali okrouhlý tvar a objevili hráz dávno zrušeného rybníčku se zkamenělými olšovými pařezy, spáry mezi kameny byly ještě upěchovány mechem.

Do jezírka se stahuje voda z mnohahektarového návrší, je jí dost k zalévání a slouží jako železná zásoba k napájení pro případ sucha.

Vytěženou zem i s prastarým rybničním bahnem jsme rozložili kolem, neměli jsme čas ani síly daleko ji rozvážet. Osázeli jsme to suchomilnými trvalkami,travinami a bylinkami. Zakrátko se z toho stalo království vážek,užovek, žab, okounů, kytek, včel, čmeláků a motýlů.

Na různých místech blogu píšu o jedlých květech, trvalkách a bylinách. Celé to kytičkové zahradničení je podmíněno existencí poměrně rozsáhlých matečných porostů. Pracnou údržbu jim odpouštím, když rozkvetou. Pro mnohé nepoučené je na podzim neostříhaný trvalkový záhon nevzhledným houštím. Poskytuje však úkryt spoustě živočichů nepostradatelných k přírodní ochraně pěstovaných rostlin. Na jaře se pokusíme omezit slimáky a smutnice ve foliovníku pomocí parazitických hlístic. Jahody osadíme preventivně dravými roztoči, aby je netrápili roztočíci, dokážou jahody úplně zničit. Ostatní škody neřeším. Nemohu však splnit požadavek některých ochránců přírody, abych políčko osázela trvalkami ze všech čtyř stran. Chápu ale, že nás, co jezdíme s traktorem, je v této zemi naprostá menšina a ostatním nemusí být jasné, proč to bez něj na osmdesátiarovém políčku nejde.

Kompostů máme vždy 4 - 5 a snažíme se je umístit daleko od choulostivých kultur, aby k nim slimáci měli co nejdál. Když k nám dorazili plzáci hnědí, musela jsem upustit od mulčování vytrhaným plevelem v zelenině. Kompostujeme ho nebo házíme do zatravněných uliček, kde ho rozbijeme mulčovačem, drť se rychleji rozloží. Strojní mulčování meziřadí ve výsadbě angrešu a rybízu není ideální, zahubí spoustu hmyzu, pás pod stromky vyžínáme jednou za čas a ručně, jako úkryt tak slouží třiceticentimetrový pás mezi dvoumetrovými pruhy udržovaného trávníku.

Pětiarové jahodové políčko hnojíme - mulčujeme kompostem, který navrch zasteleme slamou, abychom mohli zákazníkům nabídnout krásné čisťounké plody.

Naše ekologická farma se zatím bez dotací neobejde. Hodí se nám i příspěvek na pěstování biozeleniny a biobylin. Součástí žádosti byla mapa, kam se muselo barevně vyznačit, co kde pěstujeme. V našem případě to byla vždy komická situace. Na plošce velikosti poštovní známky těžko zakreslit v rovných liniích, kde se letos jaká kultura nachází. Vše je na první pohled všude a nikde. Nedělíme zeleninu, bylinky, letničky a trvalky ale rostliny jednoleté, dvouleté a vytrvalé, mezi tím ještě, které jsou spolu rády a které ne. Letos už prý se kreslit nebude.

V letošním roce budeme pokračovat v prodeji našich plodin pomocí BIOBEDÝNEK. Snad budeme mít trochu víc štěstí než loni a bude nám víc přát počasí. Pak budou také invaze slimáků slabší.

ZMĚNA LETOS SPOČÍVÁ V TOM, ŽE BEDÝN KY BUDOU K DISPOZICI POUZE V ODBĚRNÍCH MÍSTECH. Chceme to letos vynahradit širším sortimentem i vyšší výrobou.

každý týden v tržnici, kde prodáváme:

- ve středu na Žižkově náměstí v Táboře od 6 do 10 hodin

- v pátek v tržnici u kostela v Písku od 6 do 10 hodin

- v sobotu na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích od 6 do 10 hodin

- v neděli na farmě od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin

- na farmářském trhu na sídlišti Nad Lužnicí v Táboře, který je pořádán v polovině každého měsíce od 9 do 12 hodin

můžete se registrovat v našem internetovém obchodě http://mlynec.eshop-zdarma.cz Chceme nabízet pouze naše vlastní výpěstky. Řiďte se, prosím pokyny na této stránce.

Prohlédněte si před návratem z víkendu naši farmu a biozahradnictví.

Odvezte si domů nejčerstvější bylinky, zeleninu, ovoce, květiny do vázy i k zasazení do zahrádky.

Poznejte se svými dětmi proměny v přírodě.

Vysvětlíme Vám, jak hospodaříme, přiblížíme Vám zákonitosti, kterými se musíme řídit.

Vysvětlíme Vašim dětem, kdy se sklízejí sezonní plodiny a proč není normální, že jsou v regálech supermarketů ke koupi celý rok.

Kontakt:

EWE CZ s.r.o.

Farma Mlýnec

Smrkov 10, 391 33 Jistebnice

tel. 606 264 732

e-mail: mlynec@volny.cz

http:// www.mlynec.blog.cz

Sazenice bylin a koření budeme jako vždy nabízet ve velkých čtyřhranných květináčích o průměru 11 cm, aby v nich byly hned na jaře co největší rostliny .Protože jsou všechny bez výjimky certifikovány jako bioprodukt, můžete z nich okamžitě sklízet lístky a stonky k přípravě čajů nebo ochucení pokrmů.

Cena jedné sazenice se bude pohybovat mezi 20-25 Kč.

Pro letošní jaro jsme pro Vás připravili sortiment odolných trvalek a skalniček. Naší specialitou je, že jsou certifikovány jako bioprodukt. Součástí biozahradnictví je poměrně rozsáhlá sbírka matečných rostlin, ze kterých sbíráme semena, odebíráme odnože a řízky. Zbude ještě spousta květů, které občas využíváme k výzdobě výstav a nejrůznějších prezentací. V západní Evropě se ale dávno používají biokvětiny k dekoraci v luxusních restauracích, lze je i běžně koupit v tržnicích. Hrnkované trvalky budou u nás k dispozici převážně v čtyřhranných kontejnerech o šířce 9 cm. Prodávat začneme v druhé polovině dubna. Cena se bude pohybovat mezi 20 - 30 Kč.

V této rubrice budeme pravidelně poskytovat informace o produktech, které jsou právě v prodeji. Abychom vyšli maximálně vstříc zákazníkům, prodáváme přímo v zahradnictví, každou středu dopoledne na tržnici v Táboře a v sobotu dopoledne v tržnici v Českých Budějovicích. Začneme s tím, jakmile počasí dovolí a venku bude co sklízet - řezané bylinky a sazenice trvalek a bylin v kontejnerech. Do budějovického trhu jezdíme až od druhé poloviny května. Do té doby proběhnou regionální zahradnické výstavy, kterých se každoročně účastníme. Uvítáme i Vaše rady a připomínky. Jsme vždy raději, když si u nás zboží předem objednáte, nejrychlejší je dotaz pomocí SMS zprávy, odešleme zpět nabídku a stejným způsobem můžete objednat zboží, den a přibližnou hodinu, kdy si je vyzvednete, pokud budete nakupovat na farmě. Hrnkované sazenice bylin a květin Vám samozřejmě pomůžeme vybrat přímo ze záhonu.

Můžete si sami sestavit a objednat biobedýnku na http://mlynec.eshop-zdarma.cz

Řiďte se, prosím, pokyny zde uvedenými.

Řezané natě: rozmarýn, pažitka obyčejná i česneková, petržel kadeřavá a hladkolistá, dobromysl, máta marocká , bazalka, majoránka, šalvěj
Salátové bylinky: jemná a ostrá rukola, hořčice Mizuna,

Zelenina: brambory, mrkev, cibule, červená řepa, petržel.z

Nejvýznamnějším produktem našeho biozahradnictví jsou zelenina a řezané natě kuchyňských bylin. Oslovujeme tím hlavně rodiny s malými dětmi. K přípravě prvních šťáv a kašiček pro nejmenší děti jsou maminky přímo vyzývány většinou dětských lékařů, aby k přípravě používaly výhradně ekologicky vypěstovanou zeleninu a ovoce. Snažíme se pěstovat co nejširší sortiment, abychom mohli poskytnout zákazníkům pokud možno ucelenou nabídku produktů k přípravě zdravých pokrmů. Začátky před deseti lety nebyly vůbec slavné, nikdo tehdy netušil, proč vůbec takové zboží nabízím, když lze dostat za poloviční cenu obrovské mrkve, květáky, zelí...To dnešní maminky už jsou tak poučené a vzdělané, že mne to nutí pořád hledat nové produkty a poznatky, abych s nimi udržela krok. Představuje to několikastránkový seznam rostlinných produktů, který předkládám každoročně inspektorovi instituce, jež u nás provádí povinnou kontrolu. Teprve potom můžeme nabízet naši produkci se zeleně pruhovaným logem a označením BIO. Tolik diskutované dotace letos opět nestačí ani na pořízení semínek. Většinu bioosiv umíme vypěstovat sami, ale například velice žádanou odrůdu mrkve nebo tykve Hokkaido musíme nakoupit od firem, které se prodejem osiv v biokvalitě zabývají. To jsme vlastně teprve na začátku a čeká nás různě dlouhá cesta plná těžké i lehčí práce, končící i různě úspěšnou sklizní.

Mnohé kultury běžně pěstované v zahrádkách a v zelinářské konvenční velkovýrobě dávají biozahradníkům pořádně zabrat. Dlouho trvalo, než se nám ,,rozběhla"kultura rukoly. Dávají si na ní dostaveníčko dřepčíci z celého pole, pokud ji v létě neopatříte krytem z netkané textilie. Doporučuji to ještě pojistit žlutými lepovými pásy uvnitř krytu. Po smutných zkušenostech s holandskými odrůdami kedluben jsem se s pokorou vrátila k odrůdám tuzemským. V Holandsku je vysoká hladina spodní vody a tamní průmyslové zemědělství disponuje automatickými zavlažovacími systémy, jen já jim hadicí pravidelný přísun vody nedám, naše kedlubny se spokojí se zálivkou 1-2x denně a tolik nepraskají. Malým zázrakem je kedluben Gigant. Bulva dosáhne při dobré péči váhy i několika kilogramů a vydrží ve sklepě svěží do února, jen ji musíme nepoškozenou šetrně uložit. Přestože byla původně určena ke zkrmení zvířatům, její nedřevnatějící dužina poskytuje surovinu, ze které připravíme vše od smaženek mnohem méně pracných než smažený květák až po naprosto skvělé kedlubnové zelí. Salát z nejkřehčí vrcholové části bulvy, jen tak se solí, pepřem, cukrem, octem a olejem se dá jíst samotný. Já občas zvu své dobré přítelkyně na oblíbenou baštu, která se skládá z vepřové krkovičky pečené s minimem koření, aby vynikla chuť čerstvého masa z vlastního chovu. K tomu je nejlepší čerstvý chléb, zbožňujeme ten náš z Mladé Vožice a kedlubnovo-gigantový salát tu laskominu završí s trochou piva nebo dobrého vínka. Loňská podzimní dodělná v tomto duchu se nám obzvlášť vyvedla. Mám štěstí na dobré lidi kolem sebe a moje drahé přítelkyně mi pomáhají, aby se to, co v potu tváře v biozahradě vypěstujeme, dostalo ke koupi zákazníkům, kteří se brzy naučili vyhledávat náš skromný stánek na táborském náměstí. Pravidelný středeční trh tam vyhledávají maminky s

dětmi, které se těší na naši speciání šťavnatou karotku. Naše bylinky nakupují i kuchaři tamních restaurací. Tržiště je vyhrazeno pěstitelům a drobným producentům, náš prodej spojujeme i s výkladem, máme vlastní i oborové letáčky a natisknuté osvědčené recepty. Obecně lze říci, že budeme letos opět rozšiřovat sortiment a jeho součásti pěstovat v takových množstvích, abychom pokud možno vše prodali ze dvora , na tržišti nebo přímým dovozem do bytu zákazníka. Takto napsáno to vypadá přímo ideálně, v praxi to však znamená po celou sezonu nekončící řetěz postupných výsevů, sázení předpěstovaných sazenic, úpravu sklizených záhonů, přípravu zboží do trhu, aby bylo v tržnici za ranního rozbřesku vše čerstvé ještě s krůpějemi ranní rosy. Při pohledu zpět však mohu říci, že je to práce smysluplná a vpodstatě radostná.

Krémová polévka z dýně Hokkaido sypaná sezamem 1 střední 1 střední dýně Hokkaido

2 cibule

lžička mořské soli

sezamový nebo olivový olej

1 l vývaru nebo vody

1. dýni i s kůrou omyjte a okartáčujte přírodním kartáčkem. Rozkrojte ji na dvě části a lžící vydlabejte semena. Dýni rozkrájejte na kusy.

2. na oleji osmahněte cibuli a dýni. Orestujte a poté přilijte vodu nebo vývar a uveďte do varu. Není nutné smažit cibuli, ale zvýrazníte tím chuť. Osolte a vařte30 minut nebo až do změknutí. Každá dýně je trochu jiná a i její stáří ovlivní délku vaření.

3. rozmixujte na hladký krém. Když budete mít štěstí na skvělou dýni, nemusíte už ničím dochucovat. Pokud nejste s chutí spokojeni, přidejte granulovaný zeleninový bujon nebo umeocet(ocet vzniklý při výrobě švestiček Umeboschi), popřípadě přírodní sojovou omáčku.

4. máte-li rádi krémovou chuť, můžete hotovou polévku navrch ozdobit smetanou nebo mandlovým máslem a opraženým černým sezamem.

/převzato z Biokuchařky Hanky Zemanové, Smart Press s.r.o., 2005/

Na začátku byla ovocná školka. Farma leží v nadmořské výšce 607 m nad mořem. Výpěstky z této drsné polohy nevynikají bujným vzrůstem, ostatně v režimu ekologického zemědělství není růst rostlin podporován minerálními dusíkatými hnojivy. Odrůdová skladba byla vybrána tak, aby zákazník měl jistotu, že stromek, který si u nás koupí, bude dávat dostatek kvalitního ovoce. V nabídce byly stromkové formy angreštu a rybízu. Postupem času jsme zjistili, že nebude možno pokračovat v rozvoji školky bez strojového vybavení. Aby se taková investice vyplatila, muselo by se investovat i do propagace, aby se mohlo víc vyrábět a prodávat. Rozhodli jsme se tedy, že postupně ukončíme pěstování školkařských výpěstků a program pěstování ovoce přizpůsobíme zaměření biozahradnictví, prodeji bioproduktů konečnému spotřebiteli. K podzimnímu prodeji ještě zůstalo několik desítek stromků, ale hlavním produktem bude od letoška čerstvé drobné ovoce v biokvalitě. Prodej se už loni osvědčil v tržnici, není mnoho možností koupit si ve městě třeba jen půl kila rybízu na koláč. Ještě větší zájem je o angrešt, protože invaze amerického padlí angreštového zdecimovala velkovýsadby i stromky u drobných pěstitelů. Částečně jsme vyzkoušeli samosběr rybízu, bude to možnost, jak získat náš biorybíz

levněji. Před časem jsme prodávali také biojahodyz pětiarové plantáže. Porost jsme už museli částečně zlikvidovat pro velké zaplevelení. Kulturu jahodníku však letos znovu obnovíme. Začali jsme i s výsadbou ostružiníku a malinoostružiníku. S prodejem ostružin počítáme v roce 2010.

Květiny byly k jídlu pro chuť i ozdobu užívány odedávna. Po zimním strádání v době neúrody, kdy lidé instinktivně jedli nejvýživnější část rostliny nebo naopak jako součást bohatých tabulí pro zpestření a ještě větší noblesu či zdůraznění vyjímečnosti okamžiku. Patřily také po dlouhou dobu mezi tajné ingredience pro výrobu exotických nápojů a likérů.

Je potěšitelné, že se k jejich používání opět šťastně navracíme díky šéfkuchařům špičkových restaurací, kteří dnes běžně používají jedlé okvětní plátky či kandované květy, aby tak dodali svým dezertům tu správnou sladkou nostalgii. Mnohapatrové svatební dorty zdobené živými květy jsou mistrovskými díly luxusních cukráren.

Obecně řečeno, k jídlu lze užít všechny květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné a jež nebyly ošetřovány pesticidy. Proto jsou biozahradnictví a ekologické farmy ideálními pěstiteli.

Anglická královna Alžběta je bezmezně zamilována do levandulového čaje, který je i mírným sedativem. Malé množství těchto květů provoní dušená masa, octy, džemy a rosoly. Ve středověku de věřilo, že levandule chrání před morem, protože prý rukavičkáři, kteří používali její výtažek k provonění jemných kůží na dýmějový mor neumírali. Vyhlášené silice k výrobě nejdražších parfémů pocházejí z levandulových políček Provence. Levandule patří mezi hluchavkovité rostliny a ty téměř všechny obsahují vonné silice a mnohé jsou pak ceněnými kořeninovými bylinami. Jejich původ je namnoze ze Středozemí, kde mají místo v kuchyni odedávna - bazalka, tymián, šalvěj, oregano, majoránka, saturejka, yzop, rozmarýn - u nás

pak meduňka, máta, středoevropská dobromysl a jemnějším aroma než má oregano z Balkánu.

Ke kořenění můžeme používat i jejich drobné pyskaté kvítky, jsou plné voňavého nektaru, zvlášť těsně po rozkvětu. Lehký jarní dezert můžeme doplnit sladkými kvítky obyčejné bílé hluchavky, třeba s rozkvetlou snítkou máty.

Květy měsíčku lékařského přidávají na dramatičnosti smaženicím a nákypům, ulehčují trávení a vysokým obsahem karotenu blokují škodlivé účinky volných radikálů. Staří Římané jej používali proti uštknutí škorpionem a vojáci během americké občanské války zjistili, že pomáhá proti krvácení z nosu. V 16. století bylo všeobecně známo, že ti kdo se napili lektvaru z měsíčku, mohli vidět nadpřirozené bytosti. Krásná oranžová či žlutá barva a medová vůně květních plátků bez zákrovu skvěle doplní ovocné dezerty i zeleninové saláty.

Legenda praví, že Kupido, bůžek lásky, jednou prostřelil svým šípem macešku a tak tuto všudypřítomnou rostlinu obdařil afrodiziakálními účinky. Květy rozebrané na jednotlivé plátky jsou svojí kořenitou chutí přímo předurčeny k doplnění a ozdobě obložených mis a chlebíčků. Hračičkové uvítají příležitost sestavit z nich celé dekorace, podobně jako Japonci tvoří obrazy z

motýlích křídel.

Podle římského spisovatele Plinia staršího zahání hvězdicovitý květ brutnáku lékařského melancholii a posiluje mužskou odvahu. Dnešní šéfkuchaři používají tyto květy jak pro

jejich vzhled, tak i pro osvěžující okurkovou chuť. Děti zajásají nad chlebíčky ozdobené nebesky modrými kvítky připomínajícími květ bramboru. Nadto plátek veky potřený máslem, tvarohovou bylinkovou pomazánkou, s několika kvítky brutnáku a snítkou petrželky navrch působí chutně a úpravně, ostatně fantazii se přece meze nekladou! Celá rostlina obsahuje obrovské množství minerálů a má v rozumném množství relaxační a uklidňující účinky.

Prosté plané sedmikrásky působí blahodárně na dýchací ústrojí a zrak.Poskytují první předjarní saláty bohaté na vitamíny a minerály, navíc pomáhají k pročištění organismu po dlouhé zimě. Jen musí pocházet z čisté přírody. Krásné květy šlechtěných sedmikrás vyniknou v ovocných a zeleninových salátech, ozdobí koktejly, sorbety a zmrzliny.

Drobné kvítky fialek s nezaměnitelnou vůní podle legendy vytryskly ze slzí bohyně Isis. Ačkoli byly pěstovány už od antiky, největší popularity dosáhly za viktoriánské éry, kdy zářily ve svatebních kyticích a svou vůni propůjčovaly sirupům a želé. Byly známy pro své léčivé a antiseptické vlastnosti, sirup byl užíván proti bolestem v krku. Je ale skvělý i do zmrzlinových pohárů. Různobarevná kvítka ozdobí speciální zákusky, krémové řezy apod. Doporučuji doplnit lístečkem meduňky a přelít dortovým rosolem.

Pro obdivovatele velkolepých květů hlíznatých begonií je téměř rouháním pouhé pomyšlení na jejich užití k jídlu. Uvažme však, že mnohé květy opadávají téměř neuvadlé. Dužnatými stonky lze nahradit řapíky rebarbory ve známém koláči. Můžeme jej doplnit několika jahodami a šlehanou smetanou. Umělecké dílo završí okvětní plátky begonie.

Květy tykví, cuket a patizonů jsou podávány jako příloha či hlavní jídlo ve Středomoří a Mexiku. Plněné nádivkou nebo masovou směsí a smažené, jako zpestření studené kuchyně s humří, šunkovou, křenovou, sýrovou a podobnou náplní bývají pozoruhodnou součástí švédských stolů. U samčích květů je třeba vždy odstranit hořký zelený kalich a s vonným květem zacházet velice opatrně, je neobyčejně křehký.

Už pro svou vůni a krásu stojí řůže na stupni nejvyšším. Teorie o jejím původu se různí, ale nejpravděpodobněji pochází z Persie. Podle starověkých Řeků červená růže, symbol vášně, poprvé vykvetla, když si Afrodita, bohyně lásky, zranila nohu o trn v přítomnosti Adonise a krvácela. Kleopatra vystlala pro Marka Antonia hodovní místnost po kolena růžovými květy a římské bankety byly vždy vyzdobeny lístky růží. V roce 1187 vstoupil do Jeruzaléma dobyvatel Saladin a dal Omarovu mešitu umýt růžovou vodou, aby ji očistil.

Pro rané křesťany byly růže symbolem Panny Marie a zdobily chrámová okna a oltáře s jejím vyobrazením, viz Růžencová slavnost Albrechta D"urera. První korálky na růžence byly vyráběny z pasty z růžových lístků. Zpracováním řůžových květů na proslulé oleje, růžové vody a sirupy se na Balkáně zabývali už Muslimové. Výtažky z růží patří mezi nejbezpečnější hojivé substance, v kuchyni ale nutno znát míru. Mezi nejvoňavější patří Růže stolistá, gallská a damašská. K ozdobě zmrzlin, moučníků a nápojů lze ale využít všechny voňavé růže ze soudobé zahrady. Krásně voní třeba sadová růže Westerland nebo velkokvětá Mr. Lincoln, Trpělivost vyžaduje kandování růžových plátků i ostatních vonných květů, avšak poháry takto ozdobené dodají lesku slavnostní tabuli. Skvělou cukrovinkou jsou i samy o sobě.

Karafiáty či hvozdíky považovali Řekové za tolik kouzelné, že je pojmenovali Dianthus, čili květina květin a věnovali ji nebeskému otci Diovi. Pro Římany to byl Flos Jovis, Jupiterova květina, tedy vlastně totéž. Jako květy lásky byly přidávány do nápojů při

zásnubách a ve středověkém umění byly přímo symbolem zásnub. Dlouho byly ceněny pro hřebíčkovou chuť a vůni. Před užitím je nutno oddělit trpký kalich, květní plátky vyluhované ve víně působí jako utišující prostředek pro nervovou soustavu, jako voňavá ozdoba sladkostí má úspěch zaručen.

Semínka lichořeřišnice dovezli Španělé z Peru. Různobarevné květy s ostrou ředkvičkovou chutí jsou nejpopulárnější ze všech jedlých květů. Zahradu v létě přímo rozzáří, na pěstování není vůbec náročná, sama se vysévá, škoda jen, že ji spálí sebemenší mráz. Poupata lze naložit do octa jako kapary. Zeleninovým salátům dají říz i lákavý vzhled, nejvíc sladce pikantního nektaru je v dlouhé ostruze. Tinktura z poupat a semen je považována za přírodní antibiotikum.

Zavinutka nese rodové jméno Monarda na počest španělského léčitele a botanika Monardesse ze Sevilly, který již v roce 1569 sestavil herbář americké flory. Zřejmě on nazval tuto bylinu bergamotkou pro její vůni připomínající voňavý malý citronek Citrus bergamia.Pod obchodním názvem Monarda Bergamo Grey byla nedávno vyšlechtěna letnička s výraznou bergamotovou vůní, zvláště vhodná do čajových směsí. Indiánské kmeny užívaly planě rostoucí monardy při průduškových potížích a nachlazení, rostlina totiž obsahuje důležitý antiseptický thymol. Voňavé listy poslouží jako rychlá přírodní náplast při drobném poranění na zahrádce, stejně jako listy jitrocele nebo tužebníku v přírodě. Drobné jazykovité květy jsou plné chutného sladce kořenitého nektaru, jako stvořeného pro zdobení chuťovek a podobných delikates. Nezapomeneme-li včas ostříhat odkvetlá květenství, z paždí listů na lodyze brzy vyraší nové.

Chryzantéma věncová, pinardie, zlateň věncová, čínská chryzantéma - to všechno jsou názvy pro krásnou rostlinu, příbuznou naší kopretiny. Vysévá se počátkem dubna přímo do květináčků v pařeništi, do každého 3-5 semen. Do salátů můžeme seřezávat mladé výhonky, jen co trochu povyrostou, rostlina se tak rozkošatí. V druhé polovině května se mohou sazeničky vysázet na záhon. Brzy se objeví poupátka a když rozkvetou, jakoby kvetla malá sluníčka. Rostlina má jemnou celerovou příchuť. Z květu otrháme k jidlu okrajové plátky. Terč je velice hořký, ale plátky jsou velmi chutné a navíc na salátech a pomazánkách krásně vypadají.

Afrikán, latinsky Tagetes je dávno běžnou rostlinou našich zahrádek.Přes jeho výrazné aroma lze květní plátky z rozebraných květů s mírou použít k přizdobení i přichucení např chuťově málo výrazných zeleninových jídel. Pro biozahradníky je to rostlina nepostradatelná, aroma spolehlivě odpuzuje řadu škůdců v zeleninových i květinových záhonech. Umí také potlačovat plevele, nejen svým rozložitým růstem ale i výměšky z kořenů. Celá staletí pěstovali jihoameričtí indiáni brambory na svých terasovitých políčkách a před invazí půdních háďátek je chránili až třímetrovým afrikánem Tagetes minuta jen tím, že spolu s bramborami pěstovali tento ,,posvátný plevel". Rostlina se stala nedávno předmětem šlechtění a tak se v nabídce objevil Tagetes patula ,Ground Control, . Španělským estragonem nebo mexickým Tarragonem je zván Tagetes lucida s jasně žlutými kvítky. Protože chutí a vůní připomíná francouzský estragon, lze jej umírněně použít k ochucení octů a dresingů. Slabý čaj z této rostliny dokáže zmírnit obtíže z nadměrného pití alkoholu, má však ve větším množství i omamující a lehce halucinogenní účinky.

Večenice vonná, večerní fiala pocházející ze Středomoří je už mnohde zplanělá. V podvečer vyniká její příjemná vůně. Je to blízká příbuzná hořčice ale i zelí, proto květy chutnají jako ostrá ředkvička. Rostlina obsahuje mnoho vitamínu C, byla v minulosti užívána při léčbě kurdějí. Různobarevné květy jsou půvabné ve venkovské zahrádce i v bylinářské zahradě. Můžeme je přidávat do salátů a ozdobit jimi moučníky. Stejně lze využít i žluté květy hořčice nebo řepky, jen nesmějí pocházet z chemicky ošetřovaného lánu. Do široké rodiny brukvovitých rostlin patří i huseník alpský , kvetoucí bíle či růžově brzy na jaře a pozdě na podzim. A pak sem ještě patří Roketa setá, které se podobá její polodivoký příbuzný, Křez úzkolistý. Obě posledně jmenované bylinky mají společný obchodní název Rukola. Výtečné jsou v salátech nebo jen na chléb s máslem. Ostrá Dijonská hořčice je vyráběna právě z drobných semen křezu. Rukola kvete v obou případech žlutými kvítky. Jak je vidět, květy brukvovitých rostlin můžeme mít k dispozici od jara do zámrzu a použít je třeba k dochucení a ozdobě krémových polévek.

Poděkujme Číňanům, že seznámili západní svět s pažitkou. Ta naše důvěrně známá s jemnou cibulovou vůní a chutí má v Číně ještě sestru s plochým listem a bílým květem, kterou nazýváme čínskou pažitkou nebo česnekopažitkou podle česnekové příchutě. Do povědomí milovníků kuriozit se však dostala docela nedávno. První američtí osadníci přisuzovali pažitce kouzelnou moc, kytičku jejích květů věšeli nade dveře jako ochranu proti zlým duchům. Jen praví milovníci bylinek si všimli, jak je květ pažitky krásný. Smažená vajíčka vyniknou na talířku v mističce z listů salátu posypaná nasekanou pažitkou a ozdobená jejími květy, jedno, zda s vůní cibulovou nebo česnekovou.

Všechny cibulové a česnekové zeleniny a byliny patří do čeledi liliovitých. Úžasným zástupcem je i česnek medvědí. Typická rostlina lužních lesů se skvěle přizpůsobila tamním životním podmínkám. Velice časně raší, předhoní i pažitku, svůj životní a reprodukční cyklus musí stihnout, dokud stromy nad ní naplno nerozvinou listy. Brzy se objeví bílé pohledné květy, rychle odkvetou a počátkem května začínají listy žloutnout. V červnu už leží pod stromy jen pár zaschlých listů a z puklých semeníků vypadává spousta semen. Na další sklizeň si pak musíme počkat zase až do jara. Upřímně řečeno, je dobré mít ve stinném koutě zahrady trs medvědího česneku, pokud dokážeme včas otrhat poupata. Jsou velice jemné česnekové chuti, a čerstvý chléb s čerstvým domácím sádlem posypaný pokrájenými poupaty prostě nemá chybu. Tento česnek je však rostlina planá a jako planá se chová. Pokud ji na zahradě necháme odkvést, semínka daleko vystřelí a sami je ještě rozneseme na botách a nářadí. Jedna moje dobrá přítelkyně o tom ví své. Jinak je to ale bylinka cenná svou raností, jíst se dají všechny její části, užití je stejné jako u česneku kuchyňského. Má i stejné léčivé vlastnosti , to znamená silné antiseptické účinky, snižuje krevní tlak. Pokud známou sýrovou roládu proložíme česnekovými listy, nakrájené řezy pak doplníme listy salátu a česnekovými květy je dozdobíme,skvělý předkrm je na světě. Musíme se jen připravit na to, že česnekové aroma má sílu vpravdě medvědí.

Zdroj: Kitty Morseová - Jedlé květy

Lesley Bremnessová - Bylinář

Foto : Iva Nachtmanová, BioCIT, archiv Farmy Mlýnec

V raném středověku se vysazovaly rostliny pouze k praktickému využití. Zahrada byla obvykle umístěna v nějakém hradním koutě či v opevněné části města a obklopena hustým živým plotem na ochranu před zvířaty a zloději. Poskytovala spíše koření pro hradní kuchyni.

Zahrádky pro pěstování léčivých rostlin se zakládaly na pozemcích klášterů či opatství vybudovaných mnohdy na zbytcích opevnění z římských dob. Tak byl již předem dán pravoúhlý tvar zahrady. Zdrojem vody bývala malá studna nebo kašna, od které se paprskovitě rozbíhaly cestičky na všechny strany, aby se voda dostala nejkratší cestou k rostlinám. Cestičky tvořily malá oddělení, aby se rostliny navzájem neutlačovaly.

Dávných zkušeností užívají i tvůrci novodobých bylinkových zahrádek. Léčivé a kořeninové rostliny se nejlépe uplatní v klasickém uspořádání a svým jemným půvabem mohou přispět k celkovému vzhledu zahrady. V podstatě jsou to prosté rostliny. Obvykle mají mnoho drobných květů, které by v běžném záhonu nevynikly, ale dobře založenou výsadbou lze z obyčejných kytiček vytvořit malý zázrak. Jejich rozmanité odstíny zeleně, utváření listů, rozdílná výška i tvar i celá paleta vůní přilákánejen včely a motýly, ale i obdivovatele.Aromatické rostliny však dokáží i pomoci ochránit své kulturní sousedy před chorobami a škůdci. poskytují úkryt řadě živočichů(pestřenky...), kteří loví škůdce(mšice...). Jiní škůdci(bělásci...) nesnášejí aroma některých bylin(yzop...), lze je pak použít k nechemické ochraně zahradních plodin.

Založení a ošetřování: téměř všechny rostliny jsou vděčné za slunnou, teplou polohu, půdu zásobenou humusem a živinami. Také zde platí zákon o zachování hmoty a energie - čím více hmoty v podobě natí, plodů apod. rostlinám odebíráme, tím lepší výživu jim pak musíme poskytnout.

Na naší farmě užíváme před založením pěstitelských ploch kompost, některé rostliny uvítají při jarní výsadbě půdu na podzim vyhnojenou chlévskou mrvou (máta). Odlišné jsou pak nároky na půdní vláhu a intenzitu slunečního záření.

Bylinkám původem ze Středomoří se daří v půdách propustných, nezamokřených, s vyšším obsahem vápníku (rozmarýn, levandule, dobromysl, saturejka). Většina našich bylinek (máta, meduňka, pažitka) je vděčná za za dobrou zahradní zeminu, přiměřeně vlhkou, s možností závlahy v suchém období.

V ekologickém pěstování léčivých a kořeninových rostlin se časem vytvoří rovnováha mezi škůdci a predátory, kteří škůdce loví. Škody na bylinkách jsou pak minimální a není tedy třeba chemické ochrany.

Bylinky v zimě: choulostivé rostliny (šalvěj, tymián, levandule) zakrýváme na zimu chvojí. Zde nalezneme čerstvé výhonky i v zimě. Takto si můžeme zajistit sklizeň dalších natí ( kadeřavá petržel, dobromysl, yzop, saturejka horská).

Řadu bylinek lze pěstovat v zimě za oknem, nemají však tak intenzivní aroma jako v létě. Jednoleté bylinky (bazalka, brutnák, kerblík, kopr) můžeme vysít v srpnu do truhlíčků. Rychle rostoucí řeřicha se spokojí s vrstvičkou vaty na mělké mističce s vodou. V květináči můžeme přirychlit pažitku, česnek medvědí, cibuli sibiřskou, malé bulvičky celeru. Petrželka lépe vyroste z kořenů, které jsou příliš malé pro kuchyňské zpracování.

Vytrvalé byliny (máta, meduňka, šalvěj, tymián, rozmarýn) lze uchovat za oknem, pokud jim dopřejeme dostatek světla, přiměřenou zálivku a teploty kolem 15 st. Na jaře je pak můžeme zase vrátit zpět do půdy, nejlépe za deštivého počasí, aby si zvykly na sluneční záření.

Kořeny pampelišek lze na podzim vyrýt, založit do vlhkého písku a uložit v temnu. Vybělené lístky s poupaty se chutí vyrovnají čekankovým pukům. Ponecháme-li v rohu zahrádky trs kopřiv, několik sedmikrásek, fialek a pampelišek, o čerstvý předjarní salát je postaráno.

Hodně radosti z vlastních bylinek přeje Jaroslava Marková, kořenářka.

Hlavními strážci farmy je pes Míša, puntíkovaný kocour nalezenec a perličky - strážci nad strážce.

Když se naštvou, jejich křik trhá uši. Tvrzení, že vyhánějí potkany se nepotvrdilo, ale káňata nám už tolik nekradou slepice.

Holštýnská kráva Šmoula dává mléko, trochu do kuchyně a ,,sousedům"
na dvoře, ostatní svému telátku.

Během letošního roku přibylo hejno černých krůt s krocanem

Podaří-li se na jaře odchovat krůťátka,
budou na podzim i na prodej zájemcům.

Jsou mnohem menší než přešlechtěné bílé kanadské, mají ale zato opravdu devatero druhů masa.

Stádečko masného skotu na pastvině a v zimě pod přístřeškem ,,šéfuje" desetiletá Plavka, naše obdivovaná mediální hvězda. Kouká jako Veselá kráva a vskutku se líbí všem. Za vykrmené býčky

a jalovičky už se dá pořídit něco nákladnějšího, když se ještě přidají zemědělské dotace. Už 10 let to tak děláme.

Stádo obnovujeme, postupně se dopracujeme k čistokrevným zvířatům plemene Aberdeen Angus Red. Jsou to překrásná bezrohá zvířata, naprosto odolávající nepříznivému počasí. Krávy se tak netrápí s porodem telátek, která jsou malinká, velice životaschopná a rychle rostou. Nemají rohy, o to více umějí užívat kopýtka.

Maso z šetrně poražených mladých zvířat je

jemně mramorované vnitrosvalovým tukem,

ideální na křehké steaky, speciální guláše a rolády. Tato stať pohorší vegetariány, vím však ze zkušenosti, že právě oni vzdychají obdivem nad udržovanými loukami a pastvinami. Šetrná pastva kupodivu pomáhá zachránit mnohé ohrožené rostlinné druhy, vždyť byly po dlouhá staletí spjaty s kosením luk a pastvou zvířat. Opuštěné travní porosty nejenže skýtají přežalostný pohled, ale v bující buřeni často nenávratně mizí porosty vstavačů, jalovců a dalších vzácností. Lidé by se spíš měli starat, aby se napříč kontinenty nevozila živá zvířata, jejichž utrpení si ani neumíme představit. Generace potomků námi budou opovrhovat, jak hloupě jsme promrhali nerostná bohatství, třeba jen zbytečným převážením zboží, místo abychom je produkovali tam, kde se spotřebuje.

Stromy rostou k mému oknu jako toužebný výkřik němé země. / Rabindranath Tagore/

Příroda je silnější než rozum, neboť je textem, zatímco rozum je komentářem. Nešťastný je ten, kdo necítí, že pravda je větší než to, co zná, nebo dokáže vysvětlit ostatním.

Rozum nám pak sám ukáže cestu k nejvyšším metám, pomine pudové i rozumové stadium a dostane se do sféry nadstavbové nad lidským myšlením.

Žádná z těchto tří sfér si nikdy nesmí protiřečit, neboť všechny jsou součástí jedné a té samé mysli.

SÁM SEBOU?

Ale jak - tváří v tvář všemu, co bylo, co je a musí přijít jako stopa po každém kroku ať vtisklého do sněhu nebo jen polehlá tráva...

Zůstává za tebou kamkoli vkročíš, třeba jen skrytá, o níž ráno nevíš, protože život je často spěch a cesta necesta a pozdě poznáš, že jsi chtěl jinam, že bys měl jinudy a jinak.

Ale zda zbylo dost síly a vůbec - aspoň jeden sen na příští cestu: světýlko, maják, půlnoční hvězda, jitřenka, slunce třeba jen za mraky - prosvítání naděje, perutění světla, narůstání nových křídel - zrození ptáka a nebe, objevné cesty, přiblížení dálek, smířený prostor oceánů - dvou životů - vzduchu a vody, kralování v jistotě nad propastmi, které znáš zblízka, na srázy, jimiž jsi prošel o vlásek, nad všemi bludnými kameny.

V sobě SVĚTÝLKO - kompas - - - tvé CHTÍT!

DĚKUJI TI PANE,

i za nesoulad, jež činí hudbu líbeznější

i za obavy, které dokazují, že nemůžeme žít bez víry,

i za zklamání, jež činí ostatní úspěchy radostnějšími,

i za trpkosti, bez nichž nelze pochopit vyšší lásku,

i za strádání, jež činí z každého daru poklad,

i za bolesti, které odhalují nové radosti ze znovu získaného zdraví,

i za chmury, jež činí z každého úsměvu vítězství,

i za deště, které činí slunce jasnějším,

i za černé noci, jež činí hvězdy jasnějšími,

i za slzy malých dětí, jež činí jejich smích krásnějším, jak se učí lekcím života.

Za to za všechno i za jiné dary bez počtu Ti vyznávám své pokorné díky.

Já jsem jen prostá česká olše, jež povyrostla u potoka

a do šumivých zadívala se vln, jen trochu do hluboka.

A neželela mnohé větve, když divočej to vůkol spělo,

v mých haluzích zašumělo jen, když to tuze zabolelo.

A přijde po mě tisíc jiných, kéž nouze o ně v Čechách není,

kéž jim dá Bůh lepších písní a trochu více pochopení.

Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel

lásku - kde je nenávist,

odpuštění - kde je urážka,

jednotu - kde je nesvornost,

víru - kde je pochybnost,

pravdu - kde je blud,

naději - kde je zoufalství,

radost - kde je smutek,

světlo - kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše - ale těšil,

po porozumnění - ale rozuměl,

po lásce - ale miloval.

Vždyť, kdo dává, ten dostane,

kdo odpouští, tomu je odpuštěno,

kdo umírá, vstane k životu.

/ František z Assisi /