SLYŠ VELKÝ ZÁKON,TEN AŤ TVŮJ KROK ŘÍDÍ, BUĎ STRÁŽCEM STROMŮ, KVĚTŮ, ZVÍŘAT, LIDÍ.
A NETKNI SE JICH NEŠETRNOU DLANÍ, JEŽ Z NEZNALOSTI MNOHDY HRUBĚ ZRANÍ.

Mlejneček
VÍTEJTE V OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÉM ÚDOLÍ, KDE ŽIJEME A PRACUJEME
kořenářka
Žijeme v malém domečku na dně údolí, spíše soutěsky mezi lesy. Po deseti letech hospodaření na naší malé farmě jsme se konečně dočkali časů, že se na lidi jako jsme my nepohlíží jako na spolek bláznů, alespoň část společnosti dochází k poznání, že není udržitelný dosavadní kořistnický způsob života.

Leden 2009

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

31. ledna 2009 v 15:57 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ
středověká bylinková zahrádka
Středověké bylinkové zahrádky:
V raném středověku se vysazovaly rostliny pouze k praktickému využití. Zahrada byla obvykle umístěna v nějakém hradním koutě či v opevněné části města a obklopena hustým živým plotem na ochranu před zvířaty a zloději. Poskytovala spíše koření pro hradní kuchyni.

Zahrádky pro pěstování léčivých rostlin se zakládaly na pozemcích klášterů či opatství vybudovaných mnohdy na zbytcích opevnění z římských dob. Tak byl již předem dán pravoúhlý tvar zahrady. Zdrojem vody bývala malá studna nebo kašna, od které se paprskovitě rozbíhaly cestičky na všechny strany, aby se voda dostala nejkratší cestou k rostlinám. Cestičky tvořily malá oddělení, aby se rostliny navzájem neutlačovaly.

Návrat bylinek do zahrad:
Dávných zkušeností užívají i tvůrci novodobých bylinkových zahrádek. Léčivé a kořeninové rostliny se nejlépe uplatní v klasickém uspořádání a svým jemným půvabem mohou přispět k celkovému vzhledu zahrady. V podstatě jsou to prosté rostliny. Obvykle mají mnoho drobných květů, které by v běžném záhonu nevynikly, ale dobře založenou výsadbou lze z obyčejných kytiček vytvořit malý zázrak. Jejich rozmanité odstíny zeleně, utváření listů, rozdílná výška i tvar i celá paleta vůní přilákánejen včely a motýly, ale i obdivovatele.Aromatické rostliny však dokáží i pomoci ochránit své kulturní sousedy před chorobami a škůdci. poskytují úkryt řadě živočichů(pestřenky...), kteří loví škůdce(mšice...). Jiní škůdci(bělásci...) nesnášejí aroma některých bylin(yzop...), lze je pak použít k nechemické ochraně zahradních plodin.
jezírko
BYLINNÁ ZAHRÁDKA S JEZÍRKEM ROK PO ZALOŽENÍ

Založení a ošetřování: téměř všechny rostliny jsou vděčné za slunnou, teplou polohu, půdu zásobenou humusem a živinami. Také zde platí zákon o zachování hmoty a energie - čím více hmoty v podobě natí, plodů apod. rostlinám odebíráme, tím lepší výživu jim pak musíme poskytnout.
foliovník
NAŠE BYLINNÁ ZAHRÁDKA PROŠLA TĚŽKÝMI ČASY, KDY SE ROZŠIŘOVALA PRODUKCE POLNÍ ZELENINY. OBNOVENA BYLA BĚHEM ROKU 2013. ROK 2014 JI OBOHATIL O NOVÉ DRUHY A FORMY VYTRVALÝCH BYLIN, ABY POSKYTOVALA DOSTATEK ZELENÝCH NATÍ K PRODEJI V TRŽNICI A TAKÉ POTŘEBNÉ MNOŽSTVÍ SEMEN, ODNOŽÍ I MATERIÁLU K ŘÍZKOVÁNÍ BYLIN K PRODEJI SAZENIC.
Před založením pěstitelských ploch užíváme kompost, některé rostliny uvítají při jarní výsadbě půdu na podzim vyhnojenou chlévskou mrvou (máta). Odlišné jsou pak nároky na půdní vláhu a intenzitu slunečního záření.
Bylinkám původem ze Středomoří se daří v půdách propustných, nezamokřených, s vyšším obsahem vápníku (rozmarýn, levandule, dobromysl, saturejka). Většina našich bylinek (máta, meduňka, pažitka) je vděčná za za dobrou zahradní zeminu, přiměřeně vlhkou, s možností závlahy v suchém období.

V ekologickém pěstování léčivých a kořeninových rostlin se časem vytvoří rovnováha mezi škůdci a predátory, kteří škůdce loví. Škody na bylinkách jsou pak minimální a není tedy třeba chemické ochrany.

Bylinky v zimě: choulostivé rostliny (šalvěj, tymián, levandule) zakrýváme na zimu chvojí. Zde nalezneme čerstvé výhonky i v zimě. Takto si můžeme zajistit sklizeň dalších natí ( kadeřavá petržel, dobromysl, yzop, saturejka horská).
Řadu bylinek lze pěstovat v zimě za oknem, nemají však tak intenzivní aroma jako v létě. Jednoleté bylinky (bazalka, brutnák, kerblík, kopr) můžeme vysít v srpnu do truhlíčků. Rychle rostoucí řeřicha se spokojí s vrstvičkou vaty na mělké mističce s vodou. V květináči můžeme přirychlit pažitku, česnek medvědí, cibuli sibiřskou, malé bulvičky celeru. Petrželka lépe vyroste z kořenů, které jsou příliš malé pro kuchyňské zpracování.
Vytrvalé byliny (máta, meduňka, šalvěj, tymián, rozmarýn) lze uchovat za oknem, pokud jim dopřejeme dostatek světla, přiměřenou zálivku a teploty kolem 15 st. Na jaře je pak můžeme zase vrátit zpět do půdy, nejlépe za deštivého počasí, aby si zvykly na sluneční záření.
Kořeny pampelišek lze na podzim vyrýt, založit do vlhkého písku a uložit v temnu. Vybělené lístky s poupaty se chutí vyrovnají čekankovým pukům. Ponecháme-li v rohu zahrádky trs kopřiv, několik sedmikrásek, fialek a pampelišek, o čerstvý předjarní salát je postaráno.
Hodně radosti z vlastních bylinek přeje Jaroslava Marková, kořenářka.

ZOO u babičky na dvorku

31. ledna 2009 v 6:21 | kořenářka |  FARMA MLÝNEC

Hlavními strážci farmy je pes Míša, puntíkovaný kocour nalezenec a perličky - strážci nad strážce.
Když se naštvou, jejich křik trhá uši. Tvrzení, že vyhánějí potkany se nepotvrdilo, ale káňata nám už tolik nekradou slepice.















Stádo masného skotu obnovujeme, postupně se dopracujeme k čistokrevným zvířatům plemene Aberdeen Angus Red. Jsou to překrásná bezrohá zvířata, naprosto odolávající nepříznivému počasí. Krávy se tak netrápí s porodem telátek, která jsou malinká, velice životaschopná a rychle rostou. Nemají rohy, o to více umějí užívat kopýtka.
Maso z šetrně poražených mladých zvířat je
jemně mramorované vnitrosvalovým tukem,
ideální na křehké steaky, speciální guláše a rolády. Tato stať pohorší vegetariány, vím však ze zkušenosti, že právě oni vzdychají obdivem nad udržovanými loukami a pastvinami. Šetrná pastva kupodivu pomáhá zachránit mnohé ohrožené rostlinné druhy, vždyť byly po dlouhá staletí spjaty s kosením luk a pastvou zvířat. Opuštěné travní porosty nejenže skýtají přežalostný pohled, ale v bující buřeni často nenávratně mizí porosty vstavačů, jalovců a dalších vzácností. Lidé by se spíš měli starat, aby se napříč kontinenty nevozila živá zvířata, jejichž utrpení si ani neumíme představit. Generace potomků námi budou opovrhovat, jak hloupě jsme promarnili nerostné bohatství prevážením zboží, míst abychom je vyrobili na místě spotřeby.

Než přijde jaro

26. ledna 2009 v 20:38 | kořenářka |  FARMA MLÝNEC
.....navykl jsem si zapisovat cizí myšlenky, abych si ujasnil vlastní...
/Dick Francis/


Stromy rostou k mému oknu jako toužebný výkřik němé země. / Rabindranath Tagore/

Příroda je silnější než rozum, neboť je textem, zatímco rozum je komentářem. Nešťastný je ten, kdo necítí, že pravda je větší než to, co zná, nebo dokáže vysvětlit ostatním.

Rozum nám pak sám ukáže cestu k nejvyšším metám, pomine pudové i rozumové stadium a dostane se do sféry nadstavbové nad lidským myšlením.

Žádná z těchto tří sfér si nikdy nesmí protiřečit, neboť všechny jsou součástí jedné a té samé mysli.
/ dr. Che - Čína/
SÁM SEBOU?
Ale jak - tváří v tvář všemu, co bylo, co je a musí přijít jako stopa po každém kroku ať vtisklého do sněhu nebo jen polehlá tráva...
Zůstává za tebou kamkoli vkročíš, třeba jen skrytá, o níž ráno nevíš, protože život je často spěch a cesta necesta a pozdě poznáš, že jsi chtěl jinam, že bys měl jinudy a jinak.
Ale zda zbylo dost síly a vůbec - aspoň jeden sen na příští cestu: světýlko, maják, půlnoční hvězda, jitřenka, slunce třeba jen za mraky - prosvítání naděje, perutění světla, narůstání nových křídel - zrození ptáka a nebe, objevné cesty, přiblížení dálek, smířený prostor oceánů - dvou životů - vzduchu a vody, kralování v jistotě nad propastmi, které znáš zblízka, na srázy, jimiž jsi prošel o vlásek, nad všemi bludnými kameny.
V sobě SVĚTÝLKO - kompas - - - tvé CHTÍT!
DĚKUJI TI PANE,
i za nesoulad, jež činí hudbu líbeznější
i za obavy, které dokazují, že nemůžeme žít bez víry,
i za zklamání, jež činí ostatní úspěchy radostnějšími,
i za trpkosti, bez nichž nelze pochopit vyšší lásku,
i za strádání, jež činí z každého daru poklad,
i za bolesti, které odhalují nové radosti ze znovu získaného zdraví,
i za chmury, jež činí z každého úsměvu vítězství,
i za deště, které činí slunce jasnějším,
i za černé noci, jež činí hvězdy jasnějšími,
i za slzy malých dětí, jež činí jejich smích krásnějším, jak se učí lekcím života.
Za to za všechno i za jiné dary bez počtu Ti vyznávám své pokorné díky.
/indická novoroční modlitba/

Já jsem jen prostá česká olše, jež povyrostla u potoka
a do šumivých zadívala se vln, jen trochu do hluboka.

A neželela mnohé větve, když divočej to vůkol spělo,
v mých haluzích zašumělo jen, když to tuze zabolelo.

A přijde po mě tisíc jiných, kéž nouze o ně v Čechách není,
kéž jim dá Bůh lepších písní a trochu více pochopení.
/ Vlasta Javořická /
Až se jaro vrátí,
o, to bude ráj!
zelenat se bude
celý širý kraj.

Slunce bude hřáti,
větřík teple dout,
potok bude hučet,
zproštěn zimních pout.

Luka budou vonět,
stromy budou kvést,
a skřivánek vzhůru
do nebe se nést.

Rozletí se vzhůru
až v oblačnou říš,
- a naše srdíčka
vzlétnou ještě výš!
/Josef Václav Sládek/


Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel
lásku - kde je nenávist,
odpuštění - kde je urážka,
jednotu - kde je nesvornost,
víru - kde je pochybnost,
pravdu - kde je blud,
naději - kde je zoufalství,
radost - kde je smutek,
světlo - kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše - ale těšil,
po porozumnění - ale rozuměl,
po lásce - ale miloval.
Vždyť, kdo dává, ten dostane,
kdo odpouští, tomu je odpuštěno,
kdo umírá, vstane k životu.

/ František z Assisi /

Ekologické zemědělství, příroda a krajina v údolí Mlýnec

17. ledna 2009 v 11:19 | kořenářka |  EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PŘÍRODA A KRAJINA V ÚDOLÍ MLÝNEC

Rodina Markových hospodaří v údolí zvaném Mlejneček zhruba 100 let, od roku 2000 v režimu ekologického zemědělství. Nenápadné údolí skryté před zraky výletníků překvapí svou neokázalou romantikou i zemědělskou funkčností. Na pestrém políčku se pěstují bylinky,koření, drobné ovoce, zelenina, jedlé květy pro specializované restaurace. Travní porosty poskytují krmení masnému skotu. Mozaiku luk, pastvin, remízků a křovin ve stráních doplňuje sad a ovocné stromy v liniových výsadbách. Rybník na meandrujícím potůčku je útočištěm vodních ptáků , chráněného ledňáčka říčního i vzácných obojživelníků. Celkový vzhled údolí je výsledkem dlouhodobé péče celé rodiny, jež se aktivně podílí na zakládání nových, přírodě blízkých biotopů. Od počátku je usedlost vnímána nejen jako zdroj bioproduktů, ale i jako místo, kde je třeba vyjít vstříc přírodě. Proto na extenzivně obhospodařovaných pastvinách najdeme chráněný prstnatec májový, v květnatých lukách krvavec toten a s ním spojený výskyt modráska bahenního, na podmáčených místech uvidíme silně ohroženou rosničku zelenou, je zde i hnízdní areál konipasů, bílého i žlutého. Na orné půdě najdeme příklady funkční biodiverzity, např. keře růží chráněné výsadbou afrikánů před pilatkami, výsadbu drobného ovoce s podsadbou levandule omezující kolonie mšic.
Sad s krajovými odrůdami poskytuje ovoce i útočiště drobným pěvcům i chráněnému ťuhýkovi obecnému. Daří se tu i méně obvyklé léčivce lomikámen zrnatý. Zachovalé kamenné zídky, zde lidově zvané ,,vinice" zpevňují svahy, poskytují úkryt nejrůznějším živočichům, dotvářejí krajinný ráz.
Farma byla založena s hlavními cíli: zachovat přírodu a v tomto duchu obnovit a zvelebit krajinu, udržet život v ní a pro nastupující generaci dát základ obživy ve zdravém prostředí.
Zdroj : Bioinstitut , archiv farmy Mlýnec