SLYŠ VELKÝ ZÁKON,TEN AŤ TVŮJ KROK ŘÍDÍ, BUĎ STRÁŽCEM STROMŮ, KVĚTŮ, ZVÍŘAT, LIDÍ.
A NETKNI SE JICH NEŠETRNOU DLANÍ, JEŽ Z NEZNALOSTI MNOHDY HRUBĚ ZRANÍ.

Mlejneček
VÍTEJTE V OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÉM ÚDOLÍ, KDE ŽIJEME A PRACUJEME
kořenářka
Žijeme v malém domečku na dně údolí, spíše soutěsky mezi lesy. Po deseti letech hospodaření na naší malé farmě jsme se konečně dočkali časů, že se na lidi jako jsme my nepohlíží jako na spolek bláznů, alespoň část společnosti dochází k poznání, že není udržitelný dosavadní kořistnický způsob života.

Prosinec 2009

PŘÍRODNÍ ZAHRADA

30. prosince 2009 v 19:57 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ
Co je přírodní zahrada?
Před sto lety byly všude jen biofarmy a přírodní zahrady u každé chalupy. Vesnická hospodyně neměla čas hrát si jen s kytičkami. Potřebovala zahrádku, aby měla na dosah trochu zeleniny, bylinek, několik ovocných stromů, keřů a malý kvetoucí voňavý koutek pro potěšení. Pokud nebyla příliš udřená, smysl pro krásu a harmonii jí nechyběl a pojem venkovské zahrádky v nás dodnes budí představu něčeho kouzelného.
Pracně se v naší době dobíráme prastarých moudrostí a dovedností. Tak často docházíme k poznání, jak ošidné je spoléhat se na nabídky zaručeně nejzdravějších produktů novodobého zemědělství, zahradnictví... Donedávna zavrhované potraviny jsou nyní prezentovány jako zdraví prospěšné. Toho zdravého rozumu je nám často potřeba nejvíce. Přes hory ovoce a zeleniny v supermarketech přibývá lidí, kteří dávají přednost vlastnoručně vypěstovaným plodinám, byť hůře vypadajícím. Investují tak nejen spoustu dřiny, ale i lásky k rodině, které chtějí dát to nejlepší. K přírodě, již nechtějí zatěžovat nesmyslnými dovozy potravin, které lze vyrobit na místě spotřeby. K živým tvorům a tvorečkům, vyháněným bezohlednou civilizací z krajiny, která jim byla donedávna domovem.
Aby mohla být zahrada uznána zahradou přírodní, musí v současné době splňovat pravidla:
pěstování bez pesticidů
pěstování bez syntetických hnojiv
pěstování bez rašelinných substrátů
Naše farma by nedostala biocertifikát, kdyby tyto podmínky nesplňovala, naopak, pravidla jsou mnohem přísnější, např. co se týče osiv, sadby, původu a množství statkových hnojiv..........
Trochu složitější je to s přírodními prvky, které musí taková zahrada mít alespoň z poloviny, vždyť biozahradník potřebuje také výnosy a tržby, aby se uživil. Avšak díky širokému sortimentu pěstovaných rostlin vypadá ta naše zahrada jako květovaný šátek.
živý plot z divokých keřů
Svahy údolí Mlýnce jsou plné teras z malými loučkami, kromě údolní nivy to vždy ale byla orná půda poskytující za úmornou dřinu skrovnou úrodu. Část padla za oběť zcelování pozemků, však je to znát, ornice utekla do údolí a na loukách je víc kamení než půdy. Políčko se zahradou je vyjímečné. Taras nad ním je porostlý keři i mohutnými duby, buky, planými třešněmi a dá se nazvat ptačím rájem s ,,kosími bratry" ale i s bílými a žlutými konipasy. Je jim moc dobře v sousedství zimoviště našich krav, stejně jako žlutozeleným zvonkům. Ti zbožňují hlavně výdrolky sena s travními semeny. Hejna čížků během zimy pečlivě prohlédnou olšiny a březiny v okolí, sezobou všechna semínka, co na nich zůstala. Křepelka začne shledávat ,,pět peněz" pozdě na jaře, brzy také odlétá, ukrývá se mezi keři černého bezu, spolu se střevlíky udrží na uzdě mandelinky v bramborách a housenky v zelenině.
louka a divoký koutek
Políčko s biozahradou bylo rozděleno na dvě části a tu menší jsme zatravnili, půda je zde dosti těžká a terén nerovný. Loučka má asi 20 arů, dalších 10 je těsně pod tarasem. Upřímně řečeno, zatím nebyl čas dosívat sem luční květiny, semena jetelů, pryskyřníku, kopretin a kohoutku jsme asi přinesli z pestřejších luk na botách, maličko ale přece jen kvetou. V sousedství zimoviště je tráva vysoká, hustá, máme dosti práce s úporným koňským šťovíkem, z pozemku s vysokou zásobou dusíku se mu nechce, stejně jako pampeliškám. Malí ,,parašutisté" míří každé jaro neomylně do víceletých matečnic bylin a trvalek bez ohledu na směr větru. Jedinou záchranou je stihnout včas prokopat mezery mezi rostlinami a zničit malé semenáčky. Celý záhon pak jednou za čas přesázet a vybrat kořeny vytrvalých plevelů. Přírodní zahradník však musí umět ve všem špatném najít to hezké, stejně mu nic jiného nezbývá.Spodní část louky sousedící s vlhkomilnými porosty kolem potoka poskytuje i v nejparnějším létě příjemný stín šetrný k mladým rostlinkám bylin a trvalek v jednoduché množárně. Dobře se tu cítí i lidé, máme tu veliký stůl na hrnkování sazenic a docela malý s několika špalky k sezení a odpočinku, kůlnu na nářadí a přípravu zboží k prodeji. Snad se nám časem podaří vybudovat dřevěnou pergolu krytou došky nebo šidelem pro úkryt před deštěm, když je třeba něco zpracovávat i pro návštěvy, aby se nám v tom vlahém koutku hezky sedělo a povídalo. Necháváme zde růst lísky, trnky a několik osik s podrostem kopytníků, sasanek a plicníků, dobře se tu daří mařince vonné a matečnému porostu česneku medvědího.
jezírko a okolí - vlhké a suché stanoviště téměř pohromadě
Na počátku byla šílená socialistická snaha o násilné zúrodnění všeho, co jen pole připomínalo. Meliorační mánie let sedmdesátých neminula ani údolí Mlýnce, díky tehdejší nekvalitní stavbě odvodňovacích řadů však máme jezírko a zimní bezporuchové napájení pro zvířata. Pro ně jsme vyhloubili studnu, našli zborcenou meliorační trubku a k pastvině vykopali v nezámrzné hloubce rýhu pro vodovodní hadici. Na jejím konci je plastový barel, do kterého na principu spojených nádob teče voda ze studny a nezamrzá ani v nejsilnějších mrazech. Hadice přepadu přebytečné vody vede další rýhou do blízkého rybníčku. Nutno zde podotknout, že tuto práci jsme konali v roce 1999 na podzim a ručně, protože jsme neměli vůbec žádné peníze.
S jezírkem to bylo složitější. Pod rozbahněnou plochou se neskrývala jen další rozbitá trubka ale i původní meliorační stoka složená z kamení, dávno zanesená proplavenou ornicí. Když jsme vše pospojovali dohromady, ošklivé jámě v zemi jsme dali okrouhlý tvar a objevili hráz dávno zrušeného rybníčku se zkamenělými olšovými pařezy, spáry mezi kameny byly ještě upěchovány mechem.
Do jezírka se stahuje voda z mnohahektarového návrší, je jí dost k zalévání a slouží jako železná zásoba k napájení pro případ sucha.
Vytěženou zem i s prastarým rybničním bahnem jsme rozložili kolem, neměli jsme čas ani síly daleko ji rozvážet. Osázeli jsme to suchomilnými trvalkami,travinami a bylinkami. Zakrátko se z toho stalo království vážek,užovek, žab, okounů, kytek, včel, čmeláků a motýlů.
květiny
Na různých místech blogu píšu o jedlých květech, trvalkách a bylinách. Celé to kytičkové zahradničení je podmíněno existencí poměrně rozsáhlých matečných porostů. Pracnou údržbu jim odpouštím, když rozkvetou. Pro mnohé nepoučené je na podzim neostříhaný trvalkový záhon nevzhledným houštím. Poskytuje však úkryt spoustě živočichů nepostradatelných k přírodní ochraně pěstovaných rostlin. Na jaře se pokusíme omezit slimáky a smutnice ve foliovníku pomocí parazitických hlístic. Jahody osadíme preventivně dravými roztoči, aby je netrápili roztočíci, dokážou jahody úplně zničit. Ostatní škody neřeším. Nemohu však splnit požadavek některých ochránců přírody, abych políčko osázela trvalkami ze všech čtyř stran. Chápu ale, že nás, co jezdíme s traktorem, je v této zemi naprostá menšina a ostatním nemusí být jasné, proč to bez něj na osmdesátiarovém políčku nejde.
kompost a mulčování
Kompostů máme vždy 4 - 5 a snažíme se je umístit daleko od choulostivých kultur, aby k nim slimáci měli co nejdál. Když k nám dorazili plzáci hnědí, musela jsem upustit od mulčování vytrhaným plevelem v zelenině. Kompostujeme ho nebo házíme do zatravněných uliček, kde ho rozbijeme mulčovačem, drť se rychleji rozloží. Strojní mulčování meziřadí ve výsadbě angrešu a rybízu není ideální, zahubí spoustu hmyzu, pás pod stromky vyžínáme jednou za čas a ručně, jako úkryt tak slouží třiceticentimetrový pás mezi dvoumetrovými pruhy udržovaného trávníku.
Pětiarové jahodové políčko hnojíme - mulčujeme kompostem, který navrch zasteleme slamou, abychom mohli zákazníkům nabídnout krásné čisťounké plody.
zelenina a bylinky - smíšené záhony
Naše ekologická farma se zatím bez dotací neobejde. Hodí se nám i příspěvek na pěstování biozeleniny a biobylin. Součástí žádosti byla mapa, kam se muselo barevně vyznačit, co kde pěstujeme. V našem případě to byla vždy komická situace. Na plošce velikosti poštovní známky těžko zakreslit v rovných liniích, kde se letos jaká kultura nachází. Vše je na první pohled všude a nikde. Nedělíme zeleninu, bylinky, letničky a trvalky ale rostliny jednoleté, dvouleté a vytrvalé, mezi tím ještě, které jsou spolu rády a které ne. Letos už prý se kreslit nebude.

BIOBEDÝNKY

8. prosince 2009 v 6:28 | kořenářka |  AKTUÁLNÍ NABÍDKA E-SHOP
V letošním roce budeme pokračovat v prodeji našich plodin pomocí BIOBEDÝNEK. Snad budeme mít trochu víc štěstí než loni a bude nám víc přát počasí. Pak budou také invaze slimáků slabší.
ZMĚNA LETOS SPOČÍVÁ V TOM, ŽE BEDÝNKY BUDOU K DISPOZICI POUZE V ODBĚRNÍCH MÍSTECH.
Během zimního období a pokud zásoby vystačí, je možno naše produkty vyzvednout na základě objednávky v OBCHŮDKU U TETKY, v Bílkově ulici v Táboře.
JAK OBJEDNÁVAT:
můžete se registrovat v našem internetovém obchodě http://mlynec.eshop-zdarma.cz Chceme nabízet pouze naše vlastní výpěstky. Řiďte se, prosím pokyny na této stránce.