SLYŠ VELKÝ ZÁKON,TEN AŤ TVŮJ KROK ŘÍDÍ, BUĎ STRÁŽCEM STROMŮ, KVĚTŮ, ZVÍŘAT, LIDÍ.
A NETKNI SE JICH NEŠETRNOU DLANÍ, JEŽ Z NEZNALOSTI MNOHDY HRUBĚ ZRANÍ.

Mlejneček
VÍTEJTE V OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÉM ÚDOLÍ, KDE ŽIJEME A PRACUJEME
kořenářka
Žijeme v malém domečku na dně údolí, spíše soutěsky mezi lesy. Po deseti letech hospodaření na naší malé farmě jsme se konečně dočkali časů, že se na lidi jako jsme my nepohlíží jako na spolek bláznů, alespoň část společnosti dochází k poznání, že není udržitelný dosavadní kořistnický způsob života.

Leden 2015

ASIJSKÉ BYLINKY

18. ledna 2015 v 18:20 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ
Velice nenápadně se mění stravovací zvyklosti. Dávno minul čas, kdy bylo nutno zákazníka pobízet ke koupi zeleniny. Nakupující se umějí orientovat v nabídce a máloco je překvapí. Zeleninové saláty jsou dávno přirozenou součástí oběda, často oběd nebo večeři nahrazují. Každé obohacení nabídky ingrediencí je vítáno. Obecně lze říci, že český zákazník nepřišel na chuť příliš hořkým zeleninám jako je čekanka či některé speciální saláty a štěrbáky. Naopak vítá nejrůznější křehké, šťavnaté listy a výhonky s lahodnou chutí
. ČÍNSKÁ HOŘČICE MIZUNA, vzdálená příbuzná hořčice a rukoly, ovládla rychle salátové bary pro své široké využití. Křehké, zubalé listy s křupavými řapíky lze použít do nejrůznějších variací salátů, ke zdobení pokrmů, pro svoji jahodnou chuť ji lze nabídnout dětem, nejlépe v nějaké vtipné barevné kombinaci, aby se tak učily jíst zeleninu. Mizuna v baby velikosti je skvěle kombinovatelná s pikantní zeleninou a ostřejšími natěmi.
ČÍNSKÁ HOŘČICE RED GIANT, přeloženo Rudý obr, je nevšední zeleninou s křenovou chutí a všestraným využitím. Mladá rostlinka v baby velikosti je využitelná k ochucení nevýrazných salátů, posypání hotových pokrmů. Lístky jsou stínovány červenou barvou, ke zdobení tedy jedinečné.Rostlina roste neobyčejně rychle, velké listy se silnými dužnatými řapíky jsou vhodné k dušení v zeleninových směsích, k přípravě orientálních jídel na WOK pánvi.
ČÍNSKÁ HOŘČICE GREEN IM SCHNEE se chutí podobá předchozímu Rudému obrovi, vyznačuje se svěže zelenými listy a hlavně neobyčejnou mrazuvzdorností. Klíčí a roste, jakmile teplota vystoupí nad bod mrazu. Je neobyčejně chutným doplňkem zimních salátů, atraktivní ozdobou jídel, opět lze využít mladé baby rostlinky a nejmladší křehké listy starší rostliny.
MAIKO, čínská chryzantéma, je tradiční součástí čínské kuchyně. Než rostlina začne kvést, poskytuje jemné výhonky s delikátní celerovou chutí, skvělé k obohacení jarních salátů. Bylinka pomáhá zbavovat tělo toxinů nahromaděných přes zimu v zažívacím traktu, takže spolu s našimi jarními bylinkami(ptačinec, sedmikráska, smetanka) připravíme salátek s přirozenou čistící schopností a zároveň seřízneme chryzantému, aby rozkošatěla. Když se pak objeví poupátka, listy ztrácejí křehkost. Brzy se však objeví půvabné květy. Terč je hořký, ale okvětní plátky s celerovou chutí krásně ozdobí nejrůznější slané pochoutky.

ZAHRADNICTVÍ NA KONCI SVĚTA

13. ledna 2015 v 20:14 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ

Biozahradnictví v předjaří - pohled od hrnkovacího stolu

Česká Sibiř - krajina zvláštní drsné krásy. Jako stvořená pro básníky, malíře, snílky hledající spočinutí v lůně Matky Přírody. Návštěvník, který se večer vrátí do svého světa, do svého pohodlí a bezpečí, málokdy přijme prostý fakt, že i zde žijí lidé po staletí. Svědčí o tom jména osad, nespočetně Lhot, Lhotek, Kališť a Kopanin. Právě ze jmen je patrné, jak těžce dávní osadníci zakládali svoje usedlosti. Panovníci usilující o kolonizaci prastarých hvozdů dávali příchozím ,,lhotu", aby se ve Lhotě uživili a začali mu platit daně. Než se močály s kališti divé zvěře proměnily v rybníky a vlahé louky, dalo to práci, kterou si neumíme představit. Kopanice a kopaniny plné kamení, kde byla dlouhý čas motyka jediným nástrojem k dobývání skývy chleba. Zbyly po nich kamenné zdi a tarasy, balvany v pastvinách, kterými dávná ruka nepohnula a jména všech těch Kopanic a Kopanin.
Jak se zde ale uživí zahradník? Může se buď vydat cestou vyšlapanou zkušenostmi předků, vystavět skleníky a všechna ta zahradnická zařízení. A v nich pomocí hnojiv a postřiků vést těžký souboj s ostatními podobnými zahradníky.
U nás v Mlýnci jsme se vydali neméně těžkou, leč přirozenější cestou biozahradničení. Nezříkáme se všech vymožeností, závlahy, foliových krytů, netkaných textilií, přírodních hnojiv, organicky vyrobených stimulátorů. Cílem nejsou násilím vydupané výpěstky ale spíše jejich ochrana před výkyvy počasí a podpora přirozených organických procesů. Co ale nabídnout brzy z jara, když se nechceme zařadit do zástupu konvenčních zahradníků? Někteří si ani nevšimli, že se jejich firmy staly montovnami . U jednoho dodavatele mohou nakoupit sazenice, zeminu-ošklivě pojmenovanou substrát. Taky květináče, hnojiva a pesticidy. Pak to doma dají všechno dohromady, pilně to zalévají, hnojí a postřikují. V celé zemi jsou pak tržnice plny stejných sazenic, stejně ošetřovaných ve stejných květináčích....Tak to ne, skrz ohnutá záda součástí stáda nebudem. Máme zeleninu, je pěkná, zdravá a chutná. Jenže Česká Sibiř není Polabí, pěstujeme draho. Zeleninu neopustíme, ale musí se na to jinak.
Zdá se, že nemusíme mít vytápěné skleníky, obecně z nich vycházejí nutričně bezcenné výpěstky. Bývají náslím vyhnané, bez blahodárného slunečního svitu. Jenže lidstvo zapomnělo dělat zásoby na zimu, sušit šípky a křížaly, nakládat zelí na kvašení, pracně vyrábět domácí ovocné šťávy a pomazánky. Jen pomalu se z temnot zapomnění vynořují prastaré vědomosti. Třeba, že stačí zakrýt záhon s přezimujícími bylinkami. Pak může snítka vlastnoručně vypěstované petrželky ozdobit štědrovečerní a novoroční stůl.
DLOUHÁ CESTA ZA VYJÍMEČNOSTÍ
Když to jde v lednu v malém, využíváme toho v předjaří k prodeji v tržnici. Dobrou službu nám prokazují nejrůznější mulčovací i zakrývací netkané textilie. Silné, černé nebo hnědé propustí ke kořenům vodu, ale nedovolí vyklíčit plevelům. Pravda, ne všechny rostliny přijmou bez výhrad skutečnost, že tak dojde k utužení půdy a pod mulčem se líbí i plísním. Třeba vytrvalou rukolu nejspíš prosypeme listovkou, aby už nevyhnívala. Ale překrytím svrchu slabou bílou textilií dosáhneme u všech bylin i zelenin časnější sklizně. Pro některé je to taky jediný způsob, jak je uchránit před napadením škůdci bez užití pesticidů. Takový dřepčík dokáže udělat z rukoly, asijských zelenin, ředkviček a sazenic košťálovin nechutně vypadající řešeto. Křehké letní zelí je pochoutkou pro nejrůznější housenky - běláska, píďalky i jako malíček tlustou larvu můry zelné. Opravdu se vyplatí záhon zakrýt hned po vypletí.

KVĚTINOVÁ ZAHRADA

3. ledna 2015 v 23:10 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ

Dalo by se říci, že žijeme ve složité době. Která však byla jednoduchá? A která byla jednoduchá pro sedláky a zahradníky? Mnohým zkouškám byli vystaveni v novém tisíciletí. Lze už prohlásit, že obstáli ti oddaní a poctiví. Přibývají moderní hospodářství s mladými, odvážnými, šikovnými hospodáři a hospodyněmi. Stejně tak i zahradníci museli reagovat na společenské změny. Rychle si uvědomili, že musí nalézt vlastní, originální pěstitelské programy, když tradiční zboží je překupníky dováženo ve velkém za zlomek ceny. Velké ovocnářské a zelinářské podniky prošly rekonstrukcí a jejich produkty úspěšně konkurují dováženým, protože umějí získat stálé odběratele. Současný zákazník dávno přestal ohrnovat nos nad domácím zbožím, naopak už umí ocenit kvalitní výpěstky ,,s příběhem".

Místo na trhu pro svoje výrobky a výpěstky nacházejí i biofarmáři a biozahradníci. Přes narůstající konkurenci je pořád dosti možností přicházet s novým, originálním zbožím, které jinde nemají. Kupříkladu řezané květiny. Zprávy o katastrofální devastaci přírody v rovníkové Africe, kde majitelé květinových velkoplantáží bezostyšně ničí životní prostředí a zotročují pracovníky, vedly mnohé zákazníky k zamyšlení, co to vlastně kupují jako pozornost nebo dekoraci vlastního obydlí. A tak byla zase objevena prostá krása ,,obyčejných" domácích zahradních kytek. Večer nařezaných a svázaných, aby časně ráno ještě orosené zářily v tržnici.

Díky pestrému sortimentu už není nutno zakládat speciální plantáž . Disponujeme nejrůznějšími matečními porosty trvalek, bylin, travin i dřevin, že postačí doplňovat jednoleté rostliny. Taková chryzantéma je využitelná k řezu květů, sklizni jednotlivých květů jako jedlé květy a rostlina poskytuje odnože k výrobě hrnkovaných sazenic. Z levandule mohu sbírat semena, stříhat stonky k řízkování, květy k sušení i vázání čerstvých kytic a jednotlivé voňavé kvítky mohou být ozdobou moučníků nebo součástí směsí pot-pouri. Mnoho květů nejrůznějších letniček lze užít k jídlu i do svěžího pugétu. A naše kytičky, každý týden čerstvé a s nápadem, těší hosty v několika táborských restauracích. Na další rozvoj se těším, protože, když to rozkvete......!

PĚSTOVÁNÍ TRVALEK

3. ledna 2015 v 15:41 | kořenářka |  AKTUÁLNÍ NABÍDKA E-SHOP

VLHKOMILNÁ PARTIE NAD JEZÍRKEM

JEDNODUCHÁ KONTEJNEROVNA


PŘÍPRAVA TRVALEK NA JARNÍ PRODEJNÍ VÝSTAVU


JARNÍ ALPINKOVÉ PROBOUZENÍ

ÚDOLÍ MLÝNCE ŽIJE DÁL

1. ledna 2015 v 17:07 | kořenářka |  Projekt ÚDOLÍ MLÝNCE - ROZKVETLÁ ZAHRADA

V našem potoce uplynulo hodně vody od času, kdy byl přidán poslední článek. Byl to čas převratných změn, nástupu nových hospodářů s vlastními představami, záměry i prioritami. Čas práce na zaměření výroby, možná i zdánlivý odklon z aktivit, na které zrovna nestačily síly nebo peníze. Není divu, když třeba opravujete dům, na zahrádku dojde, teprve když dokončíte fasádu a rozeberete lešení. Tak je tomu i s Mlejnečkem.
30.ledna 2014 zemřela moje milovaná máma, prostý, vytrvalý, laskavý dělník, pilná hospodyně, rádce v těžkých chvílích s přirozenou inteligencí a obdivuhodným rozhledem i orientací v tzv ,,moderním" světě. Nejde to dosud bez slz, ale nutno žít dál.
Jen zdánlivě se vytratil původní záměr, se kterým byla Farma Mlýnec zakládána. Sen, ideál, pojímající vše živé i neživé v údolí, aby se obnovil jednolitý celek dávající lidem pocit odpovědnosti za své konání vůči předkům i potomkům na straně jedné i pocit bezpečí, naplnění a prostého štěstí na straně druhé.Vždyť co jsou tři roky proti věčnosti! Několik staletí trvající, jakoby nevýznamná ale trpělivá a cílevědomá dřina obyčejných neznámých, kteří se dávno rozpadli v prach, dala vzniknout tomu, co se nazývá ,,panenská příroda". Stalo se modou, investovat do hledání kořenů sestavením vlastního rodokmenu, rodinného ,,stromu života". Myslím ale, že snaha nebýt planou haluzí tohoto stromu spočívá také v úsilí o pokračování snahy ujít i reálně svůj vlastní kus této nelehké cesty užitečně. Přidat obrazně i ve skutečnosti novou střechu na rodném krovu, vlastních pár stromů v rodném sadu, aby zplození potomci měli názorný příklad a ideál naplněného života.
Nic naplat, čas letí. Člověk musí zestárnout k poznání, že čas je, alespoň prozatím, absolutně spravedlivý. Přidává mu vrásky, nemoci, až ho nakonec skloní k zániku. Aby udělal místo dalším, mladým, zdravým a krásným. Má však i moc hojit rány na těle i v duši. I ty největší šrámy duchovní bolesti umí přikrýt dobrodiním zapomnění.