SLYŠ VELKÝ ZÁKON,TEN AŤ TVŮJ KROK ŘÍDÍ, BUĎ STRÁŽCEM STROMŮ, KVĚTŮ, ZVÍŘAT, LIDÍ.
A NETKNI SE JICH NEŠETRNOU DLANÍ, JEŽ Z NEZNALOSTI MNOHDY HRUBĚ ZRANÍ.

Mlejneček
VÍTEJTE V OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÉM ÚDOLÍ, KDE ŽIJEME A PRACUJEME
kořenářka
Žijeme v malém domečku na dně údolí, spíše soutěsky mezi lesy. Po deseti letech hospodaření na naší malé farmě jsme se konečně dočkali časů, že se na lidi jako jsme my nepohlíží jako na spolek bláznů, alespoň část společnosti dochází k poznání, že není udržitelný dosavadní kořistnický způsob života.

ZAHRADNICTVÍ NA KONCI SVĚTA

13. ledna 2015 v 20:14 | kořenářka |  BIOZAHRADNICTVÍ

Biozahradnictví v předjaří - pohled od hrnkovacího stolu

Česká Sibiř - krajina zvláštní drsné krásy. Jako stvořená pro básníky, malíře, snílky hledající spočinutí v lůně Matky Přírody. Návštěvník, který se večer vrátí do svého světa, do svého pohodlí a bezpečí, málokdy přijme prostý fakt, že i zde žijí lidé po staletí. Svědčí o tom jména osad, nespočetně Lhot, Lhotek, Kališť a Kopanin. Právě ze jmen je patrné, jak těžce dávní osadníci zakládali svoje usedlosti. Panovníci usilující o kolonizaci prastarých hvozdů dávali příchozím ,,lhotu", aby se ve Lhotě uživili a začali mu platit daně. Než se močály s kališti divé zvěře proměnily v rybníky a vlahé louky, dalo to práci, kterou si neumíme představit. Kopanice a kopaniny plné kamení, kde byla dlouhý čas motyka jediným nástrojem k dobývání skývy chleba. Zbyly po nich kamenné zdi a tarasy, balvany v pastvinách, kterými dávná ruka nepohnula a jména všech těch Kopanic a Kopanin.
Jak se zde ale uživí zahradník? Může se buď vydat cestou vyšlapanou zkušenostmi předků, vystavět skleníky a všechna ta zahradnická zařízení. A v nich pomocí hnojiv a postřiků vést těžký souboj s ostatními podobnými zahradníky.
U nás v Mlýnci jsme se vydali neméně těžkou, leč přirozenější cestou biozahradničení. Nezříkáme se všech vymožeností, závlahy, foliových krytů, netkaných textilií, přírodních hnojiv, organicky vyrobených stimulátorů. Cílem nejsou násilím vydupané výpěstky ale spíše jejich ochrana před výkyvy počasí a podpora přirozených organických procesů. Co ale nabídnout brzy z jara, když se nechceme zařadit do zástupu konvenčních zahradníků? Někteří si ani nevšimli, že se jejich firmy staly montovnami . U jednoho dodavatele mohou nakoupit sazenice, zeminu-ošklivě pojmenovanou substrát. Taky květináče, hnojiva a pesticidy. Pak to doma dají všechno dohromady, pilně to zalévají, hnojí a postřikují. V celé zemi jsou pak tržnice plny stejných sazenic, stejně ošetřovaných ve stejných květináčích....Tak to ne, skrz ohnutá záda součástí stáda nebudem. Máme zeleninu, je pěkná, zdravá a chutná. Jenže Česká Sibiř není Polabí, pěstujeme draho. Zeleninu neopustíme, ale musí se na to jinak.
Zdá se, že nemusíme mít vytápěné skleníky, obecně z nich vycházejí nutričně bezcenné výpěstky. Bývají náslím vyhnané, bez blahodárného slunečního svitu. Jenže lidstvo zapomnělo dělat zásoby na zimu, sušit šípky a křížaly, nakládat zelí na kvašení, pracně vyrábět domácí ovocné šťávy a pomazánky. Jen pomalu se z temnot zapomnění vynořují prastaré vědomosti. Třeba, že stačí zakrýt záhon s přezimujícími bylinkami. Pak může snítka vlastnoručně vypěstované petrželky ozdobit štědrovečerní a novoroční stůl.
DLOUHÁ CESTA ZA VYJÍMEČNOSTÍ
Když to jde v lednu v malém, využíváme toho v předjaří k prodeji v tržnici. Dobrou službu nám prokazují nejrůznější mulčovací i zakrývací netkané textilie. Silné, černé nebo hnědé propustí ke kořenům vodu, ale nedovolí vyklíčit plevelům. Pravda, ne všechny rostliny přijmou bez výhrad skutečnost, že tak dojde k utužení půdy a pod mulčem se líbí i plísním. Třeba vytrvalou rukolu nejspíš prosypeme listovkou, aby už nevyhnívala. Ale překrytím svrchu slabou bílou textilií dosáhneme u všech bylin i zelenin časnější sklizně. Pro některé je to taky jediný způsob, jak je uchránit před napadením škůdci bez užití pesticidů. Takový dřepčík dokáže udělat z rukoly, asijských zelenin, ředkviček a sazenic košťálovin nechutně vypadající řešeto. Křehké letní zelí je pochoutkou pro nejrůznější housenky - běláska, píďalky i jako malíček tlustou larvu můry zelné. Opravdu se vyplatí záhon zakrýt hned po vypletí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama