SLYŠ VELKÝ ZÁKON,TEN AŤ TVŮJ KROK ŘÍDÍ, BUĎ STRÁŽCEM STROMŮ, KVĚTŮ, ZVÍŘAT, LIDÍ.
A NETKNI SE JICH NEŠETRNOU DLANÍ, JEŽ Z NEZNALOSTI MNOHDY HRUBĚ ZRANÍ.

Mlejneček
VÍTEJTE V OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÉM ÚDOLÍ, KDE ŽIJEME A PRACUJEME
kořenářka
Žijeme v malém domečku na dně údolí, spíše soutěsky mezi lesy. Po deseti letech hospodaření na naší malé farmě jsme se konečně dočkali časů, že se na lidi jako jsme my nepohlíží jako na spolek bláznů, alespoň část společnosti dochází k poznání, že není udržitelný dosavadní kořistnický způsob života.

FARMA MLÝNEC

ZOO u babičky na dvorku

31. ledna 2009 v 6:21 | kořenářka

Hlavními strážci farmy je pes Míša, puntíkovaný kocour nalezenec a perličky - strážci nad strážce.
Když se naštvou, jejich křik trhá uši. Tvrzení, že vyhánějí potkany se nepotvrdilo, ale káňata nám už tolik nekradou slepice.















Stádo masného skotu obnovujeme, postupně se dopracujeme k čistokrevným zvířatům plemene Aberdeen Angus Red. Jsou to překrásná bezrohá zvířata, naprosto odolávající nepříznivému počasí. Krávy se tak netrápí s porodem telátek, která jsou malinká, velice životaschopná a rychle rostou. Nemají rohy, o to více umějí užívat kopýtka.
Maso z šetrně poražených mladých zvířat je
jemně mramorované vnitrosvalovým tukem,
ideální na křehké steaky, speciální guláše a rolády. Tato stať pohorší vegetariány, vím však ze zkušenosti, že právě oni vzdychají obdivem nad udržovanými loukami a pastvinami. Šetrná pastva kupodivu pomáhá zachránit mnohé ohrožené rostlinné druhy, vždyť byly po dlouhá staletí spjaty s kosením luk a pastvou zvířat. Opuštěné travní porosty nejenže skýtají přežalostný pohled, ale v bující buřeni často nenávratně mizí porosty vstavačů, jalovců a dalších vzácností. Lidé by se spíš měli starat, aby se napříč kontinenty nevozila živá zvířata, jejichž utrpení si ani neumíme představit. Generace potomků námi budou opovrhovat, jak hloupě jsme promarnili nerostné bohatství prevážením zboží, míst abychom je vyrobili na místě spotřeby.

Než přijde jaro

26. ledna 2009 v 20:38 | kořenářka
.....navykl jsem si zapisovat cizí myšlenky, abych si ujasnil vlastní...
/Dick Francis/


Stromy rostou k mému oknu jako toužebný výkřik němé země. / Rabindranath Tagore/

Příroda je silnější než rozum, neboť je textem, zatímco rozum je komentářem. Nešťastný je ten, kdo necítí, že pravda je větší než to, co zná, nebo dokáže vysvětlit ostatním.

Rozum nám pak sám ukáže cestu k nejvyšším metám, pomine pudové i rozumové stadium a dostane se do sféry nadstavbové nad lidským myšlením.

Žádná z těchto tří sfér si nikdy nesmí protiřečit, neboť všechny jsou součástí jedné a té samé mysli.
/ dr. Che - Čína/
SÁM SEBOU?
Ale jak - tváří v tvář všemu, co bylo, co je a musí přijít jako stopa po každém kroku ať vtisklého do sněhu nebo jen polehlá tráva...
Zůstává za tebou kamkoli vkročíš, třeba jen skrytá, o níž ráno nevíš, protože život je často spěch a cesta necesta a pozdě poznáš, že jsi chtěl jinam, že bys měl jinudy a jinak.
Ale zda zbylo dost síly a vůbec - aspoň jeden sen na příští cestu: světýlko, maják, půlnoční hvězda, jitřenka, slunce třeba jen za mraky - prosvítání naděje, perutění světla, narůstání nových křídel - zrození ptáka a nebe, objevné cesty, přiblížení dálek, smířený prostor oceánů - dvou životů - vzduchu a vody, kralování v jistotě nad propastmi, které znáš zblízka, na srázy, jimiž jsi prošel o vlásek, nad všemi bludnými kameny.
V sobě SVĚTÝLKO - kompas - - - tvé CHTÍT!
DĚKUJI TI PANE,
i za nesoulad, jež činí hudbu líbeznější
i za obavy, které dokazují, že nemůžeme žít bez víry,
i za zklamání, jež činí ostatní úspěchy radostnějšími,
i za trpkosti, bez nichž nelze pochopit vyšší lásku,
i za strádání, jež činí z každého daru poklad,
i za bolesti, které odhalují nové radosti ze znovu získaného zdraví,
i za chmury, jež činí z každého úsměvu vítězství,
i za deště, které činí slunce jasnějším,
i za černé noci, jež činí hvězdy jasnějšími,
i za slzy malých dětí, jež činí jejich smích krásnějším, jak se učí lekcím života.
Za to za všechno i za jiné dary bez počtu Ti vyznávám své pokorné díky.
/indická novoroční modlitba/

Já jsem jen prostá česká olše, jež povyrostla u potoka
a do šumivých zadívala se vln, jen trochu do hluboka.

A neželela mnohé větve, když divočej to vůkol spělo,
v mých haluzích zašumělo jen, když to tuze zabolelo.

A přijde po mě tisíc jiných, kéž nouze o ně v Čechách není,
kéž jim dá Bůh lepších písní a trochu více pochopení.
/ Vlasta Javořická /
Až se jaro vrátí,
o, to bude ráj!
zelenat se bude
celý širý kraj.

Slunce bude hřáti,
větřík teple dout,
potok bude hučet,
zproštěn zimních pout.

Luka budou vonět,
stromy budou kvést,
a skřivánek vzhůru
do nebe se nést.

Rozletí se vzhůru
až v oblačnou říš,
- a naše srdíčka
vzlétnou ještě výš!
/Josef Václav Sládek/


Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel
lásku - kde je nenávist,
odpuštění - kde je urážka,
jednotu - kde je nesvornost,
víru - kde je pochybnost,
pravdu - kde je blud,
naději - kde je zoufalství,
radost - kde je smutek,
světlo - kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše - ale těšil,
po porozumnění - ale rozuměl,
po lásce - ale miloval.
Vždyť, kdo dává, ten dostane,
kdo odpouští, tomu je odpuštěno,
kdo umírá, vstane k životu.

/ František z Assisi /
 
 

Reklama